Szentendre

Srbské Szentendre

V turistické sezoně v Szentendre jen tak nezaparkujete. Na vyhrazených místech i v ulicích na okraji městečka stojí stovky aut a desítky autobusů. Návštěvníky sem neláká žádná památka první velikosti, i když kostelů, galerií a muzeí je tady spousta. Přijíždějí spíš za výjimečnou atmosférou, kterou město žije.

Szentendre leží na pravém břehu Dunaje asi dvacet kilometrů severně od Budapešti a rozhodně nevyhlíží jako typické maďarské město. Za svůj ráz vděčí přistěhovalcům z Balkánu, kteří prchali před Turky postupujícími do střední Evropy. I Szentendre se nakonec stalo součástí osmanské říše, to už v něm ale převládali chorvatští, řečtí a především srbští usedlíci, kteří přišli ve dvou vlnách. Poprvé po nešťastné prohře s Turky na Kosově poli a podruhé po bitvě se stejným nepřítelem u Bělehradu. Když pak Turci odtáhli, postarali se o rozvoj řemesel a zemědělství, stavěli školy a kostely, jejich věže dnes vytvářejí panoráma Szentendre. Název pravoslavného Bělehradského kostela jasně napovídá, odkud pocházeli lidé, kteří ho zhruba v polovině 18. stol. stavěli. Katedrála je maďarským sídlem srbského pravoslavného patriarchy, k vidění je zde i muzeum srbského pravoslavného církevního umění. Podobně o původu osídlenců vypovídají jména dalších kostelů, jako je srbská ortodoxní Požarevačka nebo kalvinistická Opovačka. Nově zrekonstruovaný malovaný chór zase zaujme v katolickém farním kostele sv. Jana Křtitele.

Okolo kostelů najdete malá náměstíčka a dlážděné křivolaké úzké uličky propojené schodišti a lemované pohlednými barokními měšťanskými domy v pastelových barvách. I když je srbská menšina v Szentendre stále velmi početně zastoupena, řada domů už dnes patří movitým Maďarům z hlavního města, kteří je využívají k víkendovým pobytům. Na náměstí Fö stojí nejvyšší budova města, řecký ortodoxní chrám Blagoveštenska, postavený také v polovině 18. stol. Barokní kostel s rokokovými ikonami a baldachýnovým biskupským oltářem patří mezi poklady Szentendre. Pozoruhodný je i želez…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Budapešť