Když Sicílii v lednu 1693 zpustošilo ničivé zemětřesení, před barokními staviteli a umělci se otevřely obrovské možnosti uplatnění. Navrhovali jednotlivé stavby, paláce a kostely, ale i celá města. Kolem roku 1730 si tento styl, do něhož vnesli osobité prvky, dokonale osvojili. Barokní architektura poznamenala Sicílii natolik, že se stala charakteristickým a všudypřítomným rysem ostrova.
Zemětřesení vážně poškodilo padesátku sicilských měst a tři stovky vesnic. O život přišlo kolem 100 000 lidí. Obnova sídel začala velmi brzy a Sicílie se stala obrovským staveništěm. Evropu v té době zachvátila móda baroka, která se zrodila Římě a rychle se šířila kontinentem. Především architektům a sochařům dával nový umělecký sloh šanci oprostit se od přísných pravidel uzavřené formy, harmonie a rovnováhy požadovaných renesancí a nechat se unášet nejrozmarnějšími myšlenkami a nápady. Baroko uchvátilo i Sicílii a tento bujný sloh se na ostrově projevil ve všech svých variantách, od poměrně strohého pojetí až po přemrštěnou zdobnost.
Éra vysoce dekorativního sicilského baroka trvala zhruba půl století a spadá do období vlády Španělů, bohatých a často velmi extravagantních aristokratů, kteří drželi ve svých rukou obrovský majetek. O moc se dělili s církví, proto paláce a kostely tvoří největší část barokních staveb. V době zlatého věku sicilského baroka vyrůstaly i tam, kam zemětřesení nedosáhlo, třeba v Palermu. Mnohde šlechtici přistavěli k stávajícím stavbám alespoň barokní křídlo. K neobvyklému rozšíření slohu došlo i proto, že španělský vicekrál trávil polovinu roku v Palermu a druhou v Catanii. Přemísťovali se s ním i příslušníci jeho dvora, kteří si proto stavěli paláce v obou městech. Na Sicílii tak vznikl obrovský počet barokních staveb, mezi nimi i několik z nejlepších, byť nejméně známých. Architekti většinou získávali zkušenosti v pevninské Itálii a na ostrově rozvíjeli všechno, čemu se naučili. Když do svých návrhů přidali prvky staré sicilské lidové architektury, vytvořili osobitý ostrovní styl.
Grandióznost barokní výstavby po tragickém zemětřesení vyniká zvláště v Notu. Původní město přírodní katastrofa proměnila v hromadu sutin, a tak bylo rozhodnuto sídlo přestěhovat a nové Noto postavit od základů znovu. Obnovu města řídil oficiálně Giuseppe Lanza, vévoda z Camastry, ale velkou zásluhu na jeho přesu…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Sicílie