Na krásné vyhlídky šplhali lidé od nepaměti. Platí to i pro mnohá místa v Horním Rakousku, kam zasahuje pásmo Severních vápencových Alp, hor na první pohled v mnoha vrcholových partiích nehostinných, jak o tom vypovídají i názvy některých horských celků jako Pekelné hory (Höllengebirge) či Mrtvé hory (Totes Gebirge). „Nehostinný“ ale rozhodně neznamená „nemalebný“ a co víc – oč příroda ubrala na pestrosti krajiny nahoře, o to víc přidala dole, v překrásných údolích a na březích průzračných jezer Solné komory.
Přehlídku velkolepých výhledů můžeme stěží začít jinde než na vrcholu Schafbergu (Ovčího vrchu, 1782 m n. m.), i když paradoxně neleží v Horním Rakousku, nýbrž již v sousedním Salcbursku, jehož územím na něj také vede větší část trati populární zubačky. Ale poutní městečko St. Wolfgang, odkud zubačka vyjíždí, patří do Horního Rakouska a hlavně – z vrcholu Schafbergu, k jihu ukloněné vápencové kry, se otevírá světoznámý kruhový rozhled, jenž směrem k severu obsáhne pořádný kus Horního Rakouska včetně jezer Attersee a Mondsee, k nimž Schafberg spadá kolmou stěnou. V roce 1862 byl přímo na okraji této závratné stěny postaven hotel, od nějž lze přehlédnout nejen zmíněná dvě jezera, ale ještě pět dalších a sto vrcholů Solné komory k tomu.
Poměrně dlouhý výstup z malebného St. Wolfgangu na břehu jezera Wolfgangsee trvá kolem čtyř hodin. Cesta vede nejprve po horských loukách i lesem, posléze po příkrých kamenitých stezkách. Převýšení 1250 m většinu turistů od výšlapu odradí, takže využijí pro cestu nahoru zubačku a pěšky se pak vracejí po značené trase s krásnými výhledy dolů.
Nejnavštěvovanější vyhlídkou i východiskem turistických cest v pohoří Höllengebirge je vrchol Feuerkogel (1592 m n. m.) Z letoviska Ebensee na jižním břehu jezera Traunsee, kde do něj ústí stejnojmenná řeka, lze nahoru vystoupat po značených chodnících 804/820 asi za dvě a půl hodiny. Druhou variantou je kabinová lanovka, uvedená do provozu již v roce 1927 a zásadně zrenovovaná roku 1985. Milovníci válečných a špionážních filmů ale její okolí určitě poznají – lanovka v předchozí podobě si zahrála ve slavném filmu Kam orli nelétají z konce 60. let s Richardem Burtonem a Clintem Eastwoodem v hlavních rolích. Vyprahlá kamenitá náhorní plošina Höllengebirge se uklání k jihu mírnějšími, v dolní části travnatými a zalesněnými svahy, zatímco na severu končí příkrými skalními srázy.
Vrchol Feuerkogelu je oblíbeným startovním místem vyznavačů paraglidingu a létání na závěsných kluzácích, ale od horní stanice lanovky vedou také snadné cesty na další dvě překrásné vyhlídky – na vrchol Alberfeldkogel (1707 m n. m.) zvedající se krkolomnou skalní stěnou nad údolím Langbathtal a na majestátní horu Helmeskogel (1633 m n. m.) s vyhlídkovým posedem a vrcholovým křížem. Na každou z vyhlídek lze dojít za hodinu, případně lze návštěvu obou propojit, absolvovat asi tříhodinový okruh a potom sestoupit za dvě hodiny zpátky do Ebensee.
Kdo by se však chtěl ještě důvěrněji seznámit s unikátní vyprahlou krajinou porostlou místy hustou klečí a hádat, který z vystupujících vrcholků je nejvyšší, může se vydat po dálkovém horském chodníku Haasweg č. 804, jenž vede napříč celým pohořím. Když turisté překonají na svazích nad příkopem Großer Totengraben místo, kde je chodník zajištěn lany a zábradlím, pod vrcholem Totengrabengupf odbočí vlevo do příkopu Höllkogelgrube a nakonec se vyšplhají až na vrchol Großer Höllkogel (1862 m n. m.), nenechá je kruhový rozhled na pochybách, že právě tam stojí na nejvyšším místě Pekelných hor.
Při sestupu se lze občerstvit na nedaleké chatě Rieder Hütte (1752 m n. m.), která přijde vysokohorským turistům obzvláště vhod při náhlém zhoršení počasí. V mlze, dešti a sněžení se kamenité stezky, klikatící se škrapovými poli, mezi závrty i kolem exponovaných svahů a strží, stávají kluzkými a nebezpečnými. V členitém vápencovém reliéfu se při špatné viditelnosti snadno ztratí orientace!
Od chaty ještě stoupá pěšina na vrchol Eiblgupf (1 hod.), kde si lze vychutnat pohled „z ptačí perspektivy“ na jezero Langbathsee. K chatě Rieder Hütte trvá putování od horní stanice lanovky na Feuerkogelu asi dvě hodiny. Od chaty vede po pěšině č. 830 příkrým ledovcovým údolím i přímá sestupová trasa k lovecké chatě na Vordere Spitzalm a dál do údolí řeky Traun k železniční stanici (celkem asi 3 hod.).
Za dalšími vyhlídkami se vypravíme na jihozápad Horního Rakouska, kde se na hranici tří rakouských spolkových zemí, Horního Rakouska, Salcburska a Štýrska rozkládá mohutný masiv Dachsteinu. V údolí pod průsmykem Gschütt (964 m n. m.) leží uprostřed šťavnatých luk malebné turistické letovisko Gosau. Z městečka se vine údolím obklopeným rozeklanými vrcholy 7 km dlouhá přístupová silnice až do nitra bizarních skal k hostinci u horského jezera Vorderer Gosausee. Kolem něj je zřízena unikát…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Horní Rakousko