Soutěska Aary
Městečko Meiringen usazené v horském údolí Hasli jen několik kilometrů od východního břehu Brienzského jezera se stalo mezinárodním pojmem díky siru Arthuru Conanu Doyleovi, který svou nejznámější literární postavu sprovodil ze světa pádem do nedalekého vodopádu Reichenbach. Nabízí se otázka, ovšemže čistě akademická – proč Doyle nechal největšího z detektivů zemřít ve vodopádu, když mohl jeho potyčku se zločincem Moriartym zasadit do prostředí ještě atraktivnějšího, do divoké soutěsky řeky Aary (Aareschlucht)? Nepochybně ji znal, k jejímu vyústění je to z Meiringenu, kde pobýval, co by kamenem dohodil.
Aara, pramenící v ledovcích pod nejvyšší horou Bernských Alp Finsteraarhornem (4274 m), je největší ryze švýcarskou řekou. Odvodňuje téměř polovinu země (přesně 43 % její rozlohy) a ke svému soutoku s Rýnem u obce Koblenz přivádí více vody než samotný Rýn. Ten díky tomuto příspěvku chvátá ke státní hranici v nedaleké Basileji již jako nejvodnatější řeka Švýcarska.
Na dlouhou křivolakou pouť k Rýnu se Aara vydala na sklonku poslední doby ledové, vydatně živena odtávajícím ledovcem, jenž ustupoval vzhůru údolím Hasli. Výše v údolí se ale její cesta dost zkomplikovala – to když ledovec v úseku mezi dnešním Meiringenem a Innertkirchenem obnažil příčný skalní práh budovaný převážně tvrdými druhohorními vápenci, který erozní procesy během kvartérních ledových i meziledových období nedokázaly odklidit, jenom jej na několika místech narušily. Touto bariérou Aara pronikla po jedné z oslabených zón a do současnosti se zahloubila místy až 180 m pod úroveň terénu jejího temene. Byla to pro ni lopotná, tisíce let trvající práce, ale výsledek stojí za to, neboť vznikl jeden z nejpozoruhodnějších přírodních útvarů celých Bernských Alp.
Dnes má bariéra podobu zalesněného hřbetu, jemuž se říká Kirchet…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Jungfrau a Adelboden