Místní o něm občas říkají, že je jako Mozartova koule. Slaďoučké, v pozlátku a pro turisty. Budiž. Pokud nejste vyloženě odpůrcem historie a počítání kalorií můžete občas vynechat, je pravděpodobné, že se této „kuličky“ zvané Vnitřní město (Innere Stadt) jen tak nenabažíte a budou se vám dělat boule za ušima.

Od Sisi po lipicány
První vídeňský obvod je koncentrací toho nejpůsobivějšího, nejvýznamnějšího i nejvyhledávanějšího, co město nabízí a co v jakémkoli ročním období magicky přitahuje miliony turistů z celého světa. Okouzlují je pompézní svědkové slavné historie spjaté především s rodem Habsburků, jehož 12 císařů, 19 císařoven a mnoho dalších příslušníků našlo věčný odpočinek v hrobce pod kapucínským kostelem. Dějištěm jejich sňatků byl zase augustiniánský kostel na Josefském náměstí (Josefsplatz), nedaleko od největšího z obytných paláců Habsburků, kde dnes sídlí Albertina, muzejní palác s jednou z nejvýznamnějších a nejobsáhlejších grafických sbírek světa založenou v roce 1776. Zahrnuje na 50 000 kreseb a akvarelů a téměř 900 000 grafických tisků od pozdní gotiky po současnost. Nejsou to ale pouze slavný Dürerův Mladý zajíc či Klimtovy nebo Rubensovy studie, kvůli kterým se do Albertiny hrnou davy milovníků umění. Magnetem je také sbírka Rity a Herberta Batlinerových, která je reprezentativním průřezem klasické moderny od Moneta po Picassa.

Vídeňská „Jednička“, to jsou rovněž kultovní i „obyčejné“ kavárny, cukrárny a bary praskající ve švech, butiky s nablýskanými výlohami plnými ukázek nejnovějších trendů, muzea, zelené oázy rozlehlých parků poskytující potřebný relax, ostatně ve Vídni čas utíká jinak. Nikam se nespěchá.

Trochu času ušetříte a vyhnete se frontám, když si předem na internetu zarezervujete vstupenky do skvostného tria – Muzea Sisi, Císařských apartmánů a Stříbrné klenotnice v majestátním Hofburgu, historicky i umělecky jednom z nejvýznamnějších stavebních komplexů Evropy. Dodnes se spekuluje o tom, kolik měl vůbec komnat. Zdrženlivé odhady hovoří o třech tisících. Základy někdejšího centra rozsáhlé říše Habsburků byly položeny již v letech 1220–1240. Bývalé sídlo vévodů a arcivévodů, císaře svaté říše římské i rakouské monarchie stálo až do roku 1918 v popředí evropské politiky. Centrální role Hofburgu se odráží v jeho stavebním vývoji. Od středověkého hradu v tzv. Švýcarském traktu, pojmenovaném po gardě, jež Starý hrad střežila, přes paláce renesance a 17. stol., které zůstaly zachovány jako Amalienburg, Stallburg a Leopoldinský trakt až po částečně realizované projekty z doby císaře Karla VI. (dvorní knihovna, stáje, zimní jízdárna či Michalský trakt). K zamýšlené integraci nikdy nedokončeného Císařského fóra do nově vznikajícího městského kontextu Ringstraße už nedošlo. Asymetrický komplex Hofburgu na ploše přes 240 000 m² se skládá z 18 traktů, 19 nádvoří a 2600 místností, ve kterých dodnes pracuje a žije na 5000 lidí. Hofburg, fascinující přehlídka stavebních stylů i materiálů, je v současnosti oficiálním sídlem rakouského prezidenta, řady muzeí, ale i části Národní knihovny a Kongresového centra.

V Amalienburgu umožní Muzeum Sisi nahlédnout do soukromého života slavné císařovny, původně bavorské princezny, která se 24. dubna 1854 provdala za svého bratrance Františka Josefa I. Srovnává mýtus kolem panovnice s realitou, jež byla evidentně docela vzdálena od idealizovaného pojetí filmové trilogie s rakouskou herečkou Romy Schneider v hlavní roli. Díky desítkám exponátů si lze udělat dobrou představu o životě, zvyklostech i postojích císařovny, která se od nenáviděného striktního dvorního protokolu utíkala do světa kultu krásy, k jízdě na koni nebo k poezii.

Představu o životě nejenom Sisi, ale také jejího chotě doplňují Císařské apartmány. Tvoří je soukromé komnaty páru včetně ložnic, pracovna vladaře, velký audienční sál, konferenční místnost, kde zasedala ministerská a korunní rada, četné salonky, tělocvična Alžběty i jedna koupelna s dobovým vybavením.

Kulturu stolování císařské rodiny představuje Stříbrná klenotnice. Zrak vám bude přecházet nejenom z příborů a lustrů, ale také při návštěvě další části Hofburgu, která je světovým fenoménem: Španělská dvorní jezdecká škola s unikátním „baletem“ ušlechtilých lipicánů je jedinou institucí na světě, která od renesance udržuje v nezměněné podobě vysoké klasické jezdecké umění…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Vídeň