Bez porcelánového šálku či hrnku si pití čaje, nejoblíbenějšího anglického nápoje, nelze představit. Porcelán, stejně jako čaj, přišel na Britské ostrovy z Číny. Proto se také porcelánu říká v Anglii většinou „China“. Na ostrovech byl poprvé vyroben v roce 1847 v dílně Pomona v Newcastle-under-Lyme ve Staffordshiru. Za Mekku porcelánu a keramiky však dnes můžeme bez nadsázky označit jiné město v tomto hrabství – Stoke-on-Trent.
Severoanglický Stoke-on-Trent je, zejména na britské poměry, město velmi mladé. Vznikl teprve v roce 1910 spojením šesti obcí: Tunstallu, Burslemu, Hanley, Stoke-upon-Trent, Fentonu a Longtonu. Dá se říci, že vyrostl z hlíny, tedy té hrnčířské. Keramika, jak potvrzují archeologické nálezy, se zde vyráběla již v době bronzové. Jejím skutečným centrem se ale stal až během průmyslové revoluce, kdy se hrnčířské a keramické dílny přeměnily nejprve na manufaktury a posléze na továrny. Přispěl k tomu i rozmach vnitrozemských vodních cest, po nichž se dopravovala řada potřebných surovin z Cornwallu, Devonu, Dorsetu či Essexu a vyrobené zboží putovalo k zákazníkům. Největší rozmach výroby nastal na rozhraní 18. a 19. stol.
Se Stokem, jak se zkráceně městu často říká, je spojena také pravděpodobně nejproslulejší značka anglického porcelánu a keramiky – Wedgwood. Není odvozena od místa vzniku, ale od jména svého zakladatele, jímž byl Josiah Wedgwood. Narodil se v roce 1730 v rodině hrnčíře v Burslemu, kde si také roku 1768 založil vlastní manufakturu, kterou nazval Etruria, což svědčí o vlivu antiky. Vždyť také ve své produkci měl i napodobeniny antických váz. Wedgwood byl technik a zároveň umělec, navíc chápal, jak důležité je zaměřit se na zboží určené pro široký okruh zákazníků. Výrobu své keramiky ve smetanově…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Anglie