Štýrská kuchyně - vystavené dýně při oslavě dožínek

Štýrská kuchyně

Štýrská kuchyně
Štýrsku se díky jeho úchvatné přírodě, které dominují lesy, trefně říká „Zelené srdce Rakouska“. Přesně podle přísloví „co na srdci, to na jazyku“najdeme na typickém štýrském talíři právě dary tamní přírody, úrodných vinohradů, ovocných sadů a polí. 

Ať už na louce, na statku, v šenku nebo v tradičním hostinci, vždy a všude polaskají vaše chuťové pohárky regionální produkty. Nejchutnější a nejznámější štýrské lahůdky se rodí především na slunném úrodném zvlněném jihu, ale také na východě země. Nejznámějším vyslancem štýrské gastronomie je bezkonkurenčně dýně. Oranžově žluté, až do červena zbarvené baculky rostou všude, kam oko dohlédne. Místní je umějí připravit na stovky chutných způsobů, dělají z nich polévky, moučníky či přílohy, ale především z dýňových jader lisují olej nezaměnitelné chuti. Je temně zelený, aromatický, s jemným ořechovým chuťovým zakončením a blahodárným účinkem na organismus, zejména na srdce, cévy, prostatu, močový měchýř a hladinu cholesterolu. Toto tekuté zlato si vychutnáte jak v salátu, tak i na kousku chleba, který do něj jednoduše namočíte.

Nejenom jako předkrm si dopřejte oblíbený „trojboj“ servírovaný vesměs na dřevěném prkýnku – sýry, špek a šunku. Jeho součástí bývá i okurka či hrozen vína, který ale oceníte především v tekutém skupenství. Štýrsko je se svými vinicemi, které se táhnou do výšky 700 m n. m. a zabírají bezmála 4000 ha, druhým největším vinařským regionem Rakouska po oblasti Weinland (Dolní Rakousko, Burgenland a Vídeň). Pěstování vinné révy má také své muzeum na zámku Obergamlitz.

Jižní Štýrsko, kterému se přezdívá Štýrské Toskánsko, je rájem révy, kterým vede několik vinařských stezek (např. Jihoštýrská z Ehrenhausenu do Leutschachu), na nichž lze víno přímo koštovat. Poděkovat za to můžeme rakouskému císaři Josefovi II., který v roce 1784 udělil vinařům povolení šenkovat pocestným produkty, které sami vyrobí (mošt, víno i další). Takovým místům se říká Buschenschank.

Mírné kontinentální klima, teplá léta, přívětivé zimy a v průměru 1000 mm srážek ročně svědčí zejména bílým odrůdám, jako Ryzlink vlašský, Rulandské bílé (ve Štýrsku označované Weißburgunder), Sauvignon blanc (zvaný zde často ještě Muskat-Silvaner) a Chardonnay, kterému se ve Štýrsku říká Morillon. Mezi modrými odrůdami převládá Zweigelt, ale největší štýrskou specialitou je růžové víno Schilcher vyráběné ze staré modré odrůdy Blauer Wildbacher, doložitelné již od 16. stol. Schilcher je chráněné označení, které lze použít pouze pro víno obsahující minimálně 85 % odrůdy Blauer Wildbacher a pocházející výlučně ze Štýrska. Není divu, že tento název nese i jedna z vinařských stezek – Schilcher Weinstraße patří k těm vůbec nejznámějším a vede jedním z nejkrásnějších koutů Štýrska. Začíná v Ligistu a končí v Eibiswaldu.

Kromě vyhlášených typických štýrských lahůdek patří mezi ob…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Štýrsko

štýrská kuchyně