Štýrský Hradec
Přežilo „nálety“ kobylek, černou smrt i války. V současnosti veletržní, univerzitní i kongresové město, druhé největší v Rakousku a součást světového kulturního dědictví, je ponořeno do zahrad a parků, se kterými kontrastují červené střechy budov. Je to město umění a historie, kde spolu ladí různé slohy včetně nejmodernější architektury. Pyšní se jedním z nejkrásnějších, největších a nejkompaktnějších historických center ze všech měst ve střední Evropě. Štýrský Hradec neboli Graz. Zemská metropole Štýrska na historické půdě, s jižanskou atmosférou a moderním životním stylem, který nezapomněl na své kořeny.
Území Grazu bylo osídleno už v 8. stol. př. n. l. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1128, kdy zde vládli vévodové z Babenberku. Tehdy se také poprvé objevil německý název města Graz. Podle všeho vznikl ze slovinského Gradec (Malý hrad). Největší rozkvět zažilo město, které má v současnosti asi 280 000 obyvatel, ve 13. a 14. stol. za vlády Habsburků. V 15. stol. ho neúspěšně obléhali Turci, později se o to pokoušeli francouzští vojáci. Od 19. stol. je důležitým průmyslovým centrem.
Dopřejte si nadhled a podívejte se na Štýrský Hradec ze zalesněného Zámeckého vrchu (Schloßberg). Vyveze vás tam lanovka nebo si můžete vyšlápnout 300 schodů. Na mohutné dolomitové skále stával kdysi hrad, který byl však na příkaz Napoleona zbořen. Zachována zůstala pouze dnešní dominanta města – hodinová věž z 16. stol., kterou společně se zvonicí měšťané vykoupili. Nedaleko od ní hlídá kamenný pes. Nevelká socha připomíná legendu, podle níž v roce 1481 zabránil štěkající pes únosu dcery císaře Fridricha III. Kunigundy vojáky uherského krále Matyáše Korvína, který před tím marně žádal o její ruku. Vděčný otec pak nechal psa zvěčnit v kameni.
Graz je nejseverněji položené renesanční město v Evropě. Celá jeho historická část s více než 40 nádvořími a neporušenými průčelími domů vytvořenými v tomto slohu je zapsána na seznamu Světového dědictví UNESCO. K nejvýznamnějším renesančním památkám v celé střední Evropě patří Zemský dům (Landshaus) s tříposchoďovým arkádovým nádvořím, který připomíná benátský palác. Dnes v něm zasedají poslanci zemského štýrského sněmu. Nádherný prostor slouží také k různým kulturním akcím i pro vystavení adventních jesliček zhotovených z ledu. Zemská vláda sídlí na hradě, který byl v roce 1438 postaven jako rezidence Habsburků. Stavební klenot s prvky gotiky, renesance i biedermeieru láká mj. i raritou, která na první pohled vypadá jako optický klam. Jde o tzv. schodiště smíření, dvojité točité schody, které se na každém podlaží sejdou a znovu rozejdou. Habsburkové svá sídla tradičně označovali jako Hofburg. V Grazu již ale jeden starší hrad, tedy Burg, už byl – Habsburkové ho proto pohotově přejmenovali na zámek, tj. Schloss. A tak vznikl Schloßberg (stále zachovávaná podoba názvu s ß namísto dnes správného ss přečkala reformu německého pravopisu, protože jde o vlastní jméno).
Dobu, kdy byl Štýrský Hradec císařským městem, připomíná pozdně gotický dóm z 15. stol. s bohatě zdobeným interiérem. Nechal ho postavit císař Fridrich III. společně se svou zdejší rezidencí. Za poněkud zdrženlivějším zevnějškem se skrývá několik uměleckých pokladů – od částečně dochovaných pozdně gotických fresek až po jeden z nejvýznamnějších deskových obrazů v německy mluvící oblasti od Conrada Laiba. Dílo s námětem Ukřižování, vytvořené kolem roku 1457, se do Grazu vrátilo z Vídně po mnohaletém restaurování…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Štýrsko