Více než pětimilionové Sydney je největším městem v celé Oceánii a pro mnoho návštěvníků Austrálie její vstupní branou. Má vše, nač si vzpomenete – historické pamětihodnosti, obdivuhodné stavby, nádherné pláže, rozsáhlé parky, supermoderní, životem tepající City plné mrakodrapů i příměstské poklidné čtvrtě, kde se nízké domky utápějí v zeleni. Navíc se tu potkává doslova celý svět, protože třetina obyvatel Sydney nepochází z Austrálie.
Ještě než letadlo dosedne na sydneyské letiště v zátoce Botany Bay, kam roku 1770 připlul James Cook, otevře se hluboko pod ním fascinující pohled na ústí řeky Parramatta, která plynule přechází do dlouhé, úzké a velmi členité zátoky Port Jackson. Právě do tohoto přirozeného přístavu doplul 24. 1. 1788 britský kapitán Arthur Phillip a vybral ho jako ideální místo pro zřízení trestanecké kolonie. Oblast, kde dnes stojí historická čtvrť The Rocks se svými nízkými baráčky, ale také elegantní budova Opery se vzdouvajícími se plachtami střech koncertních sálů, pojmenoval Sydney Cove – na počest tehdejšího britského ministra vnitra Thomase Townshenda, prvního vikomta Sydneyho. Až o 144 let později, v roce 1932, spojil oba břehy majestátní oblouk největšího mostu na jižní polokouli Sydney Harbour Bridge, aby dodnes tvořil jednu z nepřehlédnutelných dominant města. To se sice postupně rozrůstalo na obou březích zátoky, ale to opravdové „City“ plné mrakodrapů, kterým vévodí 304 m vysoký, k nebi vztyčený prst televizní věže Sydney Tower, se rozkládá na jižní straně. Právě tam většina návštěvníků města začíná svou cestu za pamětihodnostmi a turistickými lákadly, kterých Sydney nabízí víc než dost.
Tepajícím srdcem města, kde se kříží linky autobusů, metra i lodí, je Circular Quay. Turistům se odtud naskýtá pohled na oba nejslavnější architektonické symboly města – most a Operu. Ocelový obloukový most Sydney Harbour Bridge dlouhý 1149 m a s nejvyšším bodem 134 m nad hladinou zátoky stavělo 1400 dělníků přes osm let. Sydneysiders, jak se říká obyvatelům města, mu podle jeho tvaru láskyplně přezdívají The Coathanger (ramínko na šaty). Při pozornějším pohledu spatříte na oblouku miniaturní postavičky šplhající vzhůru – výstup na oblouk mostu je oblíbenou turistickou atrakcí. V minulosti lezli dobrodruhové na most načerno, od roku 1998 se na něj dá vystoupat s průvodcem z jižní strany zcela legálně. Našince může blažit fakt, že šest milionů nýtů, které tento technický zázrak drží pohromadě, vyrobili ve 20. letech minulého století ve Vítkovických železárnách. Dopravně je most využit maximálně – vede po něm dálnice M1, cesta pro pěší, cyklostezka a jezdí po něm vlaky sydneyského metra. Vycházka po oblouku není zrovna levnou atrakcí, nejkratší a nejlevnější z několika nabízených variant vyjde pro jednu osobu v přepočtu skoro na 3000 Kč, nejdražší zhruba na dvojnásobek. Ale i když tyto peníze neobětujete, otevře se před vámi i z normálního chodníku pro pěší úžasný pohled na celou zátoku Port Jackson s druhým architektonickým zázrakem – budovou Opery.
ozevírá své majestátní „plachty“ pokryté více než milionem švédských keramických dlaždic od roku 1973 a příběh jejího vzniku by mohl být námětem k hollywoodskému thrilleru. Nikdo vlastně neví, jak autor Opery, dánský architekt Jørn Utzon, na nápad s ikonickými střechami sálů, připomínajícími lastury či křídla, přišel. Prý ho to napadlo, když loupal pomeranč na dílky – a vskutku, střechy jsou geometricky naprosto přesné výseče koule, jak o tom svědčí i plastika umístěná před budovou, na jednom z nejfotografovanějších míst města. Utzonův návrh, připomínající spíš ledabylou skicu, byl z architektonické sou…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Austrálie
Sydney