V letech 1683–1885 byl Tainan hlavním městem Tchaj-wanu, ale do jeho historie se významně zapsal už o několik desetiletí dříve. Ona historie zahrnuje nejen rudovlasé barbary a jejich pevnosti, syna císařského piráta Koxingu a spoustu chrámů, ale třeba také vynikající kuchyni, jejíž speciality jsou vyhlášené po celém ostrově. Pokud byste měli na Tchaj-wanu navštívit jediné město, měl by to být právě Tainan.
Dnešní čtvrté největší tchajwanské město leží na jihozápadním pobřeží v místech, kde v 17. stol. postavili Holanďané své dvě pevnosti, z nichž ovládali ostrov a chránili své obchodní zájmy. Pozůstatky větší z nich, Zeelandie, stojí dodnes ve čtvrti Anping, asi 4 km západně od historického centra Tainanu. Když sem Holanďané v roce 1624 přišli, převzali místní domorodé pojmenování písčitého poloostrova, které přepisovali různými způsoby jako Tayouan, ale také Tayowan, Taoan, ba dokonce Taiwan. Jméno Anping dali oblasti až Hanové krátce poté, co odtud Holanďany roku 1662 vyhnal Koxinga, podle jednoho mostu ve městě Quanzhou (Čchüan-čou) na pobřeží provincie Fujian (Fu-ťien). A když o dalších 21 let později ovládla ostrov definitivně císařská dynastie Qing (Čching), udělala z něj jednu z prefektur čínského císařství patřící do pevninské provincie Fujian, nazvala ji Taiwan a jejím sídlem učinila Anping jednoduše přejmenovaný na Taiwan-fu – Hlavní město Taiwanu. Teprve když byl na sklonku qingské vlády ostrov povýšen na samostatnou provincii a hlavní město přeneseno do dnešního Taichungu (a krátce na to ještě jednou do Tchaj-pej), dostal někdejší Anping své dnešní jméno Tainan. K celému tomuhle množství změn a střídání slavných období s úseky poněkud méně významnými jako by se hodila přezdívka, kterou mnozí obyvatelé Tainanu pro své město používají – „město fénixe“, i když má ve skutečnosti původ zřejmě jiný než u bájného ptáka povstávajícího z vlastního popela.
Z originální holandské Zeelandie zůstal v anpinské pevnosti jen kousek hradeb, jinak pochází její dnešní podoba převážně z japonské éry, kdy zde sídlili celníci. Nemůže tu však chybět socha Koxingy, který je také jednou z hlavních postav v malé muzejní expozici. V historickém centru Tainanu má svatyni chrámového typu a v parku před ní kromě jezírka ve tvaru ostrova Kinmen, odkud vyplul se svým vojskem dobýt Tchaj-wan, také obří jezdeckou sochu zvíci 8 m délky, 7 m výšky a 200 t hmotnosti, kterou sem věnovala v roce 2008 quanzhouská Společnost pro studium Koxingy. A tak je nejvyšší čas seznámit se s Koxingou také.
Chtě nechtě musíme při tom začít už jeho otcem – Zheng Zhilong pocházel z Nanʼanu ve Fujianu, už jako velmi mladý odešel z domova, v Macau se nechal pokřtít (dostal k tomu i jméno Nicholas Gaspard), odjel obchodně do Japonska, začal tlumočit pro Holanďany a pak se stal jedním z pirátů, kteří pod jejich neoficiální ochranou působili ve vodách mezi Čínou a Japonskem. V roce 1622 se oženil s Japonkou jménem Tagawa, která mu o dva roky později porodila syna, jenž dostal japonské jméno Fukumatsu. Krátce poté založil Zheng Zhilong pirátskou organizaci Shibazhi, která napadala mingské lodě, až se nakonec jižní flotila Mingů pirátům vzdala. Historickou ironií je, že členem tohoto pirátského svazu byl také Shi Daxuan, otec pozdějšího čínského admirála Shi Langa, který ukončil vládu Koxingova rodu na Tchaj-wanu a získal ostrov definitivně pro Qingy. Po porážce mingského loďstva ale Zheng Zhilong obrátil, připojil se k mingskému námořnictvu a stal se „admirálem pobřežních moří“. V sedmi letech převezl svého syna do Číny, dal mu čínské jméno Zheng Sen a dopřál mu klasické konfuciánské vzdělání. Jak známo, v roce 1644 dobyli mandžuští povstalci Peking, poslední císař dynastie Ming se oběsil a na čínský trůn nastoupila mandžuská dynastie Qing. Nesmíme si ale představovat, že takový mocenský zvrat proběhl naráz v celé obrovské říši. Příslušníci mingského dvora se svými věrnými ustupovali k jihu a v následujícím roce byl ve Fuzhou (Fu-čou) i za podpory Zheng Zhilonga a jeho rodiny uveden na trůn princ z Tangu (Tchangu) jako císař Longwu (Lung-wu). Za odměnu a jako ocenění zápalu pro věc Mingů, který projevoval mladý Zheng Sen, udělal z něj cís…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Tchaj-wan