V úseku mezi humenickou hrází a Novými Hrady má říčka Stropnice sílu zdatného potoka a vytváří malebné údolí, v němž se střídají široké travnaté nivy se stinnými lesními zákoutími a místy i hlubokými meandry zakleslými do skal. V tomto říčním údolí si v roce 1667 založili novohradští Buquoyové bažantnici, která tam byla téměř sto let, než ji vystřídal anglický park doplněný později různými stavbami, známý dnes jako Terezino či Terčino údolí.
Bystrá říčka Stropnice pramení na rakouské straně Novohradských hor a do Čech přitéká jako malý potůček, který se od státní hranice vydává na svou asi 50 km dlouhou cestu Novohradským podhůřím. Už od raného středověku se na její horní tok napojovala Vitorazská stezka spojující Dolní Rakousko s jižními Čechami. V té době také vyrostly strážní hrady na skalních ostrozích nad řekou – nejprve vítkovský Starý hrad, jenž se stal základem města Nové Hrady, a později Cuknštejn, položený výš proti proudu. Na březích bylo založeno i několik vesnic, z nichž dvě nesou jméno řeky – Dlouhá a Horní Stropnice. Po staletí také roztáčela mohutná kola mlýnů i kovářských hamrů a jihočeští rybnikáři využili její vodu při zakládání rybníků. Posledním velkým dílem, které na ní vyrostlo, je menší přehradní nádrž Humenice, jejíž vzdutá voda sahá až k obci Horní Stropnice.
Od poloviny 18. stol. vládl na novohradském panství osvícenský hrabě Johan Nepomuk Josef Buquoy, o němž poddaní říkali, že je lidumil. Za manželku si vybral Terezii Paarovou, která se snažila vnést do svého nového domova i nový životní styl evropské aristokracie, dnes označovaný jako klasicismus. Dobová móda vyžadovala, aby panská sídla obklopovaly anglické parky, což byl jen mírně upravený, kultivovaný přírodní celek se skupinami stromů, s keři a trávníky, cestami a vodními plochami. Na hraběnčin popud dal Johan Buquoy zrušit bažantnici a založil na jejím místě manželčin vytoužený anglický park.
Poslední třetina 18. stol. byla v celé Evropě obdobím velkých politických a kulturních změn. Vzdělané vrstvy byly zasaženy myšlenkam…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Novohradské hory