The Smithsonian – Washingtonská muzea
Rozsáhlý park mezi Kapitolem Spojených států a památníkem George Washingtona tvoří zhruba polovinu prostoru, který se nazývá The National Mall. Udržovaná travnatá plocha je lemována z jihu a severu budovami, v nichž najdeme sbírky celkem jedenácti muzeí patřících do jedinečné instituce – The Smithsonian Instititution.
Instituce zkráceně nazývaná pouze The Smithsonian je největší muzejní, vzdělávací a výzkumnou nadací na světě s ročním rozpočtem zhruba 1,2 miliardy dolarů. Její počátek sahá až do první poloviny 19. stol. a muž, jenž se o její vznik zasloužil, za svého života nikdy nevstoupil na území USA.
Mecenáš
Člověk, který stál u zrodu instituce, se narodil v Paříži jako nemanželský syn anglického šlechtice Hugha Percyho, prvního vévody z Northumberlandu, a bohaté anglické vdovy Elizabeth Hungerford Macieové. Po narození dostal jméno Jaques-Louis Macie, jež bylo po přestěhování do Velké Británie změněno na James Louis Macie. Pod tímto jménem žil až do svých 22 let. Vystudoval univerzitu v Oxfordu a po smrti svých rodičů přijal otcovo rodné příjmení Smithson. V turbulentních dobách přelomu 18. a 19. stol. se pohyboval po celé Evropě a stal se významným badatelem a sledovatelem světového dění. Francouzskou revoluci zažil přímo ve Francii a za napoleonských válek byl dvakrát uvězněn. Přitom se věnoval geologickému výzkumu a publikoval ve význačných vědeckých časopisech své doby. Věřil, že hlavně věda přispěje ke zlepšení života celé společnosti.
Jeho kosmopolitní způsob života nakonec způsobil, že se nestihl oženit, ani zplodit potomky. Zemřel v italském Janově, daleko od rodinných sídel. Své rozsáhlé jmění odkázal svému synovci, ale s jednou podmínkou. Pokud tento příbuzný zemře bez dědiců, podstatná část jmění, včetně sbírek, má být odeslána do USA, kde se má stát základem nadace, jež ponese jeho jméno –The Smithsonian Institution.
The Smithsonian
Kongres Spojených států byl překvapen, když americký diplomat Richard Rush přivezl z Velké Británie mimo Smithsonovy sbírky také jedenáct beden plných zlatých mincí v účetní hodnotě přes půl milionu dolarů. V 1. pol. 19. stol. to byla vzrušující částka a podobně vzrušená byla i debata v americkém zákonodárném shromáždění. Po dlouhých deseti letech bouřlivých rozprav, jak s částkou naložit, podepsal konečně v roce 1846 prezident Polk zákon o zřízení Smithsonova institutu. Bylo tak učiněno podle mecenášovy poslední vůle „pro navýšení a rozšíření poznání mezi lidmi“.
O tři roky později začaly práce na první budově nové instituce. Stavba z červeného pískovce v kombinaci novorománského a novogotického slohu je dodnes hlavním sídlem nadace a také vstupem do několika menších muzeí. Pro zjednodušení se jí často přezdívá The Castle – Hrad. Po jejím otevření byly v budově umístěny i původní Smithsonovy sbírky, ale jak se institut rozrůstal a přibývala další specializovaná muzea, část sbírek se přemístila do nových prostor. V roce 1904 naopak přibyly v Hradu ostatky samotného Jamese Smithsona. Na žádost USA byly v Janově exhumovány a s patřičnými poctami převezeny do krypty nalevo od hlavního vchodu.
Ráj biologů a geologů
Jedním z nejstarších specializovaných muzeí je The National Museum of Natural History. Bylo otevřeno v roce 1910 v severní části The National Mall u Constitution Avenue. Jde o nejnavštěvovanější přírodovědecké muzeum na světě, které v roce 2016 přivítalo rekordních 7,1 mil. návštěvníků. Jeho sbírky čítají více než 126 milionů položek. Zcela ojedinělá…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Washington, D.C.