Údolí tisíce kaseb

Tyto stavby existovaly dávno před příchodem islámu do severní Afriky, takže s arabskými kasbami na severu Maroka, které mají charakter typické pevnosti se zděnými hradbami a branami, je nelze zaměňovat. Jsou typické pro berberskou kulturu a mají svůj specifický architektonický řád. Stavebním materiálem je udusaná hlína či vepřovice, takže pokud se pravidelně po deštích neopravují, rychle se rozpadnou. Do malých pravidelných otvorů ve zdech se při stavbě zasazovaly příčné dřevěné vzpěry, které podpíraly dřevěné bednění. Dovnitř se napěchovala hlína, po jejím vyschnutí se bednění rozebralo a použilo o kousek výše. Oken mají berberské hrady z bezpečnostních důvodů málo a pouze ve vyšších patrech. Sklo se nepoužívá, před větrem a sluncem chrání interiér nádherně vyřezávané dřevěné okenice. Horní část stavby zdobí kosočtverce či jiné typické berberské geometrické vzory, spodek je hladký. V přízemí kolem dvora, kde je i pec na pečení chleba, jsou umístěny stáje, chlévy a kůlna na zemědělské nářadí. První patro slouží jako sýpka, zásobárna potravin a černá kuchyně. Nejvyšší poschodí představuje vlastní obytný prostor s okénky u podlahy. To má samozřejmě své opodstatnění. Na zemi se sedí, jí a také spí. Okny umístěnými výš by nebylo vidět ven. Centrem života je ale střešní terasa, kde se podávají hlavní jídla, ženy tkají a celá rodina se tam večer společně schází.
Dnes je již řada berberských hradů polorozpadlých a opuštěných, neboť svůj důležitý význam obranných pevností podél karavanních cest dávno ztratily. Hodně kaseb však stále slouží jako obydlí, díky turistickému ruchu se některé změnily i v hotely, muzea či řemeslné dílny s obchody…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/2014

Shopping Cart