Tradice
Emirátské hodnoty a zvyky, pověstná pohostinnost i styl oblékání se postupně adaptují a modernizují. Přesto zůstávají tradiční prvky a motivy hluboce zakořeněny napříč veškerou hmotnou i nehmotnou kulturou – přebírají je designéři, módní návrháři, architekti, malíři, spisovatelé i hudebníci. Navzdory rapidní transformaci ekonomiky a rychlým společenským změnám lidé na svoji minulost a její kulturní dědictví nezapomněli. Výjimečnost Dubaje jako jednoho z nejatraktivnějších měst na světě spočívá ve fascinujícím a unikátním způsobu kombinace minulosti s přítomností, tradičních muslimských hodnot a moderního životního stylu…
Heritage Village
V rámci kulturních festivalů, národních svátků či jako stálá muzejní expozice, která seznamuje návštěvníky s tradičním způsobem života, medicínou, řemesly, oděvy, zvyky nebo kulturou jídla, se velké oblibě těší tzv. Heritage Village. Pokud se vám při návštěvě Dubaje nebo jiného emirátu tato možnost naskytne, určitě ji nepropásněte, protože získáte hlubší představu o tom, jak prostý život předcházel dnešnímu luxusu a materialismu, se kterým se nejstarší generace zcela neztotožňuje. Na těchto místech můžete potkat lokální ženy v pestrých šatech a dlouhém černém plášti se zakrytými vlasy a zlatou obličejovou maskou, jejichž hennou obarvené konečky prstů umě přetvářejí barevné nitě na ozdobné stužky. Jedná se o telli, tradiční formu výšivky, kdy se splétají barevné nitě, kterými se zdobí oděv. Ženy rovněž pečou na kovových pánvičkách chubz ragág – tenké palačinky ze slaného těsta, které plní sýrem, rozšlehaným vajíčkem nebo jogurtem nebo lugajmát – chutné smažené koblížky z mouky s růžovou vodou a šafránem s datlovým sirupem.
Fenomén henna
Hlavním důvodem, proč si emirátské ženy aplikují hennu na ruce a chodidla je oslava speciální příležitosti, především svatby. V arabsko-islámském prostředí a také v Indii se praktikuje předsvatební tradice – tzv. „Noc henny“, kdy jsou nevěstiny ruce, prsty a chodidla ozdobeny hennou v přítomnosti žen z rodiny a přítelkyň. Tento zvyk je plný symboliky, ornamenty bývají abstraktní a květinové. Rostlina je spojována s pozitivním účinkem jako symbol štěstí, zdraví a krásy. Pasta se aplikuje na kůži, kde musí zůstat několik hodin, aby byla barva tmavá a výrazná. Přírodní barvivo, které se získává rozdrcením přízemních lístků kvetoucího keře Lawsonia Inermis se smíchá s cukrem, čajem, citronovou šťávou a esenciálními oleji. Henna se také používala jako chladivý a hydratační prostředek v letních měsících a proti bolesti hlavy. Věřilo se, že je schopna ochránit před zlem, podpořit plodnost a přitáhnout dobrou energii. Používají ji ženy i muži na obarvení vlasů, kterým dává rezavý vzhled.
Tradiční oděv
V Dubaji občas získáte pocit, že jste se ocitli spíše v Indii nebo na Filipínách, neboť s „lokálci“ se patrně potkáte jen v klimatizovaných nákupních centrech. Jejich tradiční oděv reflektuje podnebí i arabské a islámské zvyklosti a vyjadřuje identitu. Muži nosí na veřejnosti kandoru (dišdáša), jakousi košili s dlouhými rukávy sahající až ke kotníkům (nejčastěji bílé barvy). Šejkové a významní obchodníci si oblékají při formálních příležitostech či náboženských oslavách a na svatby přes kandoru tzv. bišt (tenký plášť z velbloudí vlny lemovaný zlatými nitěmi). Kandoru doplňuje šátek ghutra (či šimágh), jehož barva (nejčastěji bílý nebo károvaný v červenobílé kombinaci) a styl prozradí region, sociální skupinu či identitu. Muži s oblibou běžně nosí i kšiltovky. Pod gutrou se ukrývá háčkovaná čepička tagija (gahfíja). Šátek na hlavě drží nejčastěji černý obrouček cagál ze spletené vlny, kterým kdysi beduíni svazovali nohy velbloudům, aby neutekli. Nejoblíbenější obuví po celý rok jsou kožené sandály nacál.
V Dubaji ani jinde v SAE nepodléhá zahalování žen striktním pravidlům a jeho původ se dává spíše do souvislosti s ochranou tváře proti písku. Zakrývání vlasů je především věcí svobodné volby a mladší generace od něj někdy upouští. Zcela zahalené ženy bývají turistky ze Saúdské Arábie nebo konzervativní muslimky z regionu. Přestože většina lokálních žen si vlasy zakrývá, šátek (tzv. šejla) i dlouhý volný plášť abája (nejčastěji černý) nošený přes běžný oděv spíše získávají podobu módního doplňku, stále se objevují nové trendy i barvy. Pod šátkem spatříte perfektně upravené vlasy a make-up a pod abájou bohatě zdobenou na rukávech a kolem krku vykukují vysoké podpatky. Emiráťanky jsou velmi stylové a chic, rády nosí výrazně nalíčené obočí a oční linky, k čemuž používají přírodní černidlo (zároveň i léčivo) kohl či kadžal. Libují si ve výrazných zlatých špercích a rády navštěvují tradiční marocké lázně hammám, v Dubaji velmi rozšířené. Starší ženy beduínského původu nosí výše zmíněnou zlatou nebo rudou koženou masku (burqa), která zakrývá nos, obočí, tváře a rty. Vnitřní část masky bývala uhlazena kamenem nebo schránkou z ústřice a obarvena indigem; věřilo se, že má zkrášlující a bělící účinek na pleť. Jinou interpretací je, že tato tradiční maska ženám dodává majestát vzhledem připomínajícím sokola. Ženy v beduínské společnosti měly vždy důležité slovo…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Dubaj