Velké téma

Od roku 1999, kdy Maroku vládne Muhammad VI., je dříve opomíjenému severnímu pásu země věnována mnohem větší pozornost. Na tváři staré Tanji, jak zní berberské pojmenování Tangeru, je to znát. Z útesu Marchán lze přehlédnout obrovské staveniště. Bude z něj elegantní marina s promenádou, zatímco nákladní přístav, který tu původně stál, poputuje o pár set metrů dál. Tanger se pomalu ale jistě zbavuje své špatné pověsti a rozhodně už není třeba se mu obloukem vyhýbat. Finanční injekce dělají své, a tak má naději stát se znovu důstojnou „bránou do Afriky“, jako v časech své kosmopolitní slávy. Ahmed, který nás doprovází, to ale vidí jinak. Jako první také narušuje mou vyčtenou znalost o tom, že kritika královské rodiny je tabu a lidé se tomuto tématu vyhýbají. Bez okolků prohlašuje, že ve skutečnosti král jen dohodil dobré zakázky svým známým a obyčejným lidem jen stouply ceny nájmů.
Není to tak dávno, kdy kritizovat bylo nanejvýš riskantní. To se s nástupem Muhammada VI. v roce 1999 změnilo. Mladý panovník se k překvapení všech omluvil za porušování lidských práv za vlády svého otce Hasana II., nařídil propuštění 8000 vězňů, snížení sazby u 30 000 rozsudků a vytvořil komisi, která měla přehmaty za bývalého monarchy přezkoumávat. Velkorysost mladého krále má nicméně své meze, a tak jméno Hasana II. zůstává oficiálně neposkvrněno a nelze ani otvírat případy, ke kterým došlo po roce 1999…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/2014

Shopping Cart