Říká se, že v břiše či přesněji řečeno v našem trávicím traktu sídlí druhý mozek. Ve Vevey se do něj můžete bez problémů podívat a dokonce si v něm poskákat! Nebojte se, nemám na mysli návštěvu gastroenterologa nebo snad nějaké experimenty, nýbrž návštěvu prvního muzea výživy a potravinářství na světě. Jmenuje se Alimentarium a najdete ho naproti osmimetrové vidličce z nerezové oceli zapíchnuté v Ženevském jezeře, deset metrů od slavné sochy tuláka Charlieho. Ve městě, kde se zrodilo ptačí hnízdo se životadárnou výživou i mléčná čokoláda. Ve Vevey.
Zhruba dvacetitisícové město na severovýchodě Ženevského jezera zůstává navzdory svému půvabu, zajímavé historii i celosvětovému významu stále neprávem tak trochu ve stínu přece jen slavnějšího souseda Montreux s jeho hotelovými paláci, kasinem a jazzovým festivalem. Přitom i Vevey má co nabídnout, od příjemných zákoutí starého města s reformovaným farním kostelem sv. Martina a dalšími chrámy včetně pravoslavného, s měšťanskými a patricijskými domy od 17. až po 19. stol., přes proslulé historické hotely až po několik muzeí včetně Musée Jenisch (sbírka obrazů od 16. stol. do současnosti, sbírka Nadace Oskara Kokoschky, kantonální sbírka tisků) či Musée Suisse de lʼAppareil Photographique (muzeum fotografie). Vevey rovněž hostí různé slavnosti a festivaly včetně setkání vinařů Fête des Vignerons s více než dvousetletou tradicí a pyšní se jednou z nejkrásnějších nábřežních promenád ze všech měst kolem jezera, kterou zdobí lázeňská architektura, parky a četné sochy. Najdeme mezi nimi i pomník Jana Palacha od českého sochaře Milana Knoblocha.
S Vevey je spojena i řada různých osobností, například Fjodor Michajlovič Dostojevskij zde napsal část svého románu Idiot. Slavný polský spisovatel Henryk Sienkiewicz, nositel Nobelovy ceny za literaturu, zde v Grand Hotel du Lac v roce 1916 zemřel a ve Vevey byl zprvu též pochován, než byly jeho ostatky v roce 1924 převezeny do Polska. Dalším známým spisovatelem, jehož život se naplnil ve Vevey, byl Graham Greene, který žil na sklonku svého života dlouhá léta v nedaleké obci Corseaux. Nad městem v Corsier-sur-Vevey prožil čtvrt století legendární Charles Chaplin, kterého na nábřežní promenádě ve Vevey připomíná bronzová socha tuláka v typické póze, s buřinkou a ohnutou hůlkou.
Vevey má i své slavné rodáky. Narodil se zde první a zatím jediný švýcarský astronaut Claude Nicollier či průkopník výroby čokolády a zakladatel první moderní manufaktury na čokoládu François-Louis Cailler, který jako první přišel s dobovou senzací – tabulkovou čokoládou. A právě ve Vevey se též zrodil potravinářský gigant Nestlé, jehož kořeny sahají do 60. let 19. stol. V té době sužovala svět včetně Švýcarska vysoká úmrtnost kojenců, proto se rodák z Frankfurtu jménem Heinrich Nestle, který začínal jako asistent lékárníka ve Vevey a ve frankofonním prostředí si změnil jméno na Henri Nestlé, rozhodl vyrobit náhradní výživu pro děti, jejichž matky je z různých důvodů nemohly kojit. V roce 1867 tento podnikavý inovátor představil svou farine lactée, mléčnou moučku, jež byla kombinací sušeného kravského mléka, pšeničné mouky a cukru. Tehdy se zrodilo i logo budoucí společnosti, rodinný erb, dnes již ikonické malé hnízdo s ptáčaty. Svou rychle se rozrůstající továrnu v roce 1875 prodal třem místním podnikatelům a následoval další rozmach. V roce 1905 se společnost Nestlé sloučila se svým největším konkurentem, firmou Anglo-Swiss Condensed Milk Company, která v roce 1866 otevřela ve Švýcarsku první evropský závod na kondenzované mléko. Bratři Charles a George Pageové tehdy přivezli do Alp technologii výroby sušeného mléka. Nestlé vznikla nová megaspolečnost, později známá jako Nestlé Group. Dnešní světový gigant produkuje nejrůznější nápoje včetně instantních, dětskou výživu, mléčné výrobky, zmrzliny, dehydrované potraviny, cukrovinky i výrobky pro domácí zvířata a pronikl též do nepotravinářských oborů, jako je kosmetický průmysl. Mezi jeho kultovní produkty patří stále Nescafé, instantní káva, která byla vzpruhou už například pro vojáky na front…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Ženevské jezero