Unikátní slavné sbírky a artefakty v Leopoldově muzeu, Muzeu moderního umění, Centru architektury a výstavní síni Kunsthalle, kreativní prostor quartier21 pro mladou generaci, muzeum pro děti ZOOM. A k tomu vyhlášené bary, kavárny, restaurace, mnohé s interiéry od slavných designérů, obchůdky, vnitřní nádvoří s obřími barevnými „lenoškami“, které samy o sobě jsou artefakty. Jak se na „obývák“ Vídně, Muzejní čtvrť, jeden z deseti nejvýznamnějších muzejních komplexů na světě, sluší a patří.
Na nedostatek prostoru si umělci i milovníci umění nejrůznějších žánrů nemohou ve Vídni stěžovat. Ať už hudbě, divadlu, literatuře, filmu, tanci, designu, architektuře, fotografii, digitální kultuře či módě slouží 60 000 m2 Muzejní čtvrti (MuseumsQuartier) – jakéhosi samostatného „městského obvodu“ pro všechny věkové kategorie. Na sedmdesát zařízení soudobého umění a kultury a šest desítek adres kulturních iniciativ se nachází v atraktivní lokalitě u Ringstraße, v konkurenčním sousedství proslulého Uměleckohistorického muzea i Albertiny, ale také nedaleko známé nákupní třídy Mariahilfer Straße.
Velkolepý areál vybudovaný v areálu někdejších císařských dvorních stájí, byl otevřen v roce 2001 a je neustále zvelebován. Jeho dějiny jsou ovšem podstatně starší, jak dávají tušit i dva historické nápisy na průčelí hlavního vchodu. Sdělují, že budova byla postavena císařem Karlem VI. v roce 1723 a v roce 1815 obnovena a zvětšena císařem Františkem Ferdinandem. Po zániku monarchie, kdy císařství nahradila republika a koně automobily, se v areálu usídlily Vídeňské veletrhy.
Historické budovy z 18. a 19. stol. vytvářejí společně se soudobou muzejní architekturou jedinečný soubor objektů, kam ročně zavítají téměř čtyři miliony návštěvníků. Vídeň totiž umí interpretovat umění jakou vitální součást každodenního života.
Obdivovat je co zevnitř i zvenčí, ať už na ústředním nádvoří či v sedmi menších dvorech okolo něj. Působivé jsou totiž už samotné budovy hlavních magnetů Muzejní čtvrti. Prvním z nich je Muzeum moderního umění (mumok). Jeho moderní kubická budova obložená antracitově šedým čedičem působí dojmem, jako by se právě vynořila z hlubin Země. V jejích útrobách se nachází přes 9000 děl mezinárodní a rakouské avantgardy a klasického moderního umění. Zastoupeny jsou různé žánry a styly, jako třeba pop art, fotorealismus či hnutí Fluxus, i umělci, například Pablo Picasso, Andy Warhol, Yoko Ono či Gerhard Richter.
V prosvětlené moderní krychli z bílého lasturového vápence s panoramatickými okny sídlí Leopold Museum, nesoucí jméno sběratele a milovníka umění profesora Rudolfa Leopolda. Vlastní bezmála 6000 uměleckých děl, včetně největší světové sbírky obrazů a kreseb Egona Schieleho a prací zakladatele secese Gustava Klimta. Milovníci designu si přijdou na své při pohledu na unikáty vídeňských uměleckořemeslných dílen od Josefa Hoffmanna až po Kolomana Mosera.
Fascinující výstavy, sbírky, přednášky, semináře, workshopy i pro nejmenší, každoroční Vídeňský kongres architektury nebo veřejně přístupnou knihovnu s odbornou literaturou, to vše a mnohem více přináší Centrum architektury umístěné v historických budovách kolem sedmého nádvoří. Od otevření v roce 1993 se jeho plocha rozrostla na 2000 m2. Lze tu podniknout fascinující procházku dějinami stavitelství a jeho milníky v posledních 150 letech. Centrum plní hned několik rolí, od informační a dokumentační přes výzkumnou až po kontaktní. Slouží nejenom k seznámení s dějinami architektury a stavitelství, ale také jako místo setkávání odborné i laické veřejnosti.
Pomyslný čtyřlístek největších magnetů Muzejní čtvrti představuje výstavní síň Kunsthalle Wien, která se soustředí na současné umění z celého světa. Má hned dva domovy. Bývalou barokní zimní jízdárnu v areálu Muzejní čtvrti a Karlovo náměstí, kde začínala v podobě modrožlutého „kontejneru“ od rakouského architekta Adolfa Krischanitze. Z objektu, který při svém otevření v roce 1992 vyvolal vášnivé diskuse, zůstala menší experimentální výstavní síň ve tvaru skleněné kostky.
Z kdysi poměrně zanedbaného kousku Vídně se díky progresivnímu a odvážného konceptu stalo místo, kam s oblibou chodívají nejenom turisté, ale i místní, přičemž nemusí pokaždé na některou z mnoha výstav či dalších akcí. Vídeň jednoduše ví, jak se stát metropolí umění a kultury a jak si toto postavení udržet. Rozmanitá Muzejní čtvrť, která svou nabídku během adventu rozšíří o vánoční trhy i kluziště s bary z ledu je zářným příkladem toho, že pojem muzeum nemusí znamenat zkostnatělý objekt bez nápadu, nýbrž vitalitu a originalitu.
Další články z vydání o Vídni naleznete zde