Vlakem Chepe do země Tarahumarů

Železniční trať Chihuahua al Pacífico spojuje prašné město Los Mochis pár kilometrů od pobřeží Kalifornského zálivu v mexickém státě Sinaloa (podle kilometráže mexických železnic jde o kilometr 920) s městem Chihuahua (kilometr 268), metropolí stejnojmenného státu na severu Mexika. Trať překonává na trase dlouhé 653 km pohoří Sierra Madre Occidental, konkrétně jeho část nazývanou Sierra Tarahumara, takže se z 10 m n. m. (Los Mochis) šplhá až do 2424 m n. m. a pak zase klesá do 1415 m n. m. (Chihuahua). Vede přitom 86 tunely a po 37 mostech a zahrnuje také jednu smyčku.
Aktuálně jezdí na trati dva spoje. Chepe regional zdolává třikrát týdně trať v plné délce, jízda z konečné na konečnou trvá patnáct a půl hodiny. Vlak má ekonomickou a regionální turistickou třídu, často bývá přeplněný, protože slouží místním obyvatelům jako základní dopravní prostředek využívaný i k přepravě ovoce, zeleniny nebo živé drůbeže. Luxusnější Chepe express jezdí rovněž třikrát týdně, ale na kratší trase, pouze mezi Los Mochis a dřevařským městečkem Creel, které leží na kilometru 564 v nadmořské výšce 2345 m n. m. Souprava nabízí také dvě různé třídy (obchodní a turistickou), dále restaurační vůz, vůz s barem a vyhlídkovou plošinu označovanou jako „terasa“. Trasu dlouhou 356 km zvládne za devět (od severu k jihu), resp. devět a tři čtvrtě hodiny (v opačném směru).
Vyvrcholením cesty oběma vlaky je Měděný kaňon neboli Barrancas del Cobre, ve skutečnosti soubor šesti (místní průvodci tvrdí, že sedmi) úžasných kaňonů, které v západních svazích Sierry Tarahumara vyhloubily říční toky. A právě do Měděného kaňonu lze pohlédnout z vyhlídky Divisadero na kilometru 622 železniční tratě, nedaleko od jejího nejvyššího bodu. Vlaky v této stanici zastavují na 15–20 minut, což je užitečné pro turisty, kterým stačí právě krátký pohled na přírodní unikát a nechtějí ho zkoumat podrobněji pěšky, na kole či z koňského nebo oslího hřbetu. I to je možné – cestu vlaky Chepe lze totiž přerušit, dvakrát v případě expresního a třikrát u regionálního vlaku, v místě se ubytovat, věnovat se svému programu a pokračovat v cestě některým z dalších spojů. Jen je potřeba tato přerušení a jejich konkrétní místa nahlásit už při rezervaci jízdenky.

Z Los Mochis do Chihuahuy

Samotná cesta vlakem není žádné velké dobrodružství, hlavně pro cestující klimatizované první třídy. Ale přítomnost ozbrojené policie (vlak byl již několikrát přepaden, i když naposledy už před více než 20 lety) a zrezivělé trosky vagonů a lokomotiv v propastech vedle trati vytvářejí pocit, že za každým tunelem číhá nebezpečí. Ve vlaku však panuje zábava: Mariachís – muzikanti v širokých sombrerech – vyhrávají mexické melodie, pivo a tequila zvedají náladu a rozvazují jazyky. Když je fiesta, nezajímá nikoho zpoždění, způsobené třeba podemletými kolejemi nebo sesuvem půdy, které zde patří k hlavním problémům na trase…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 11/2019