Třetihorní sopečná aktivita, která se u nás nejintenzivněji projevila na severozápadě Českého masivu, zasáhla také Českou křídovou tabuli. Sice s menší intenzitou, ale i zde se jí povedlo dost výrazně zdramatizovat vzhled krajiny. Užitek z toho měl hlavně Český ráj, jemuž ohnivé síly podzemí ukuly hned několik dominant, z nichž ta nejpůsobivější se dokonce stala jeho nezaměnitelným symbolem.
Kdyby Trosek, Mužského , Vyskře , Kumburku , Bradlece a Kozákovanebylo, museli by si je v geoparku vytvořit. Ano, chceme-li hodnotit význam těchto výrazných vrcholů pro zdejší krajinu, můžeme si bez ostychu dovolit parafrázovat klasika. Přitom by se však slušelo připomenout jejich subtilnější neovulkanické soukmenovce, kteří o sobě nedávají vědět tak do daleka, ale jejichž nepřítomnost by byla v krajině rovněž hodně znát.
Bez Humprechtu by Sobotka nebyla Sobotkou, jičínské okolí by zas citelně postrádalo Železný vrch a Zebín, ale chyběli by i blízké elevace Veliš, Dubolka, Houser a Svatá Anna, které už však leží za hranicí geoparku.
Všechny uvedené neovulkanity vědci dlouho považovali za utuhlé výplně přívodních kanálů sopek, vypreparované z objetí křídových sedimentů, kterými si v miocénu žhavé magma proráželo cestu vzhůru. To by znamenalo, že sopečné…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Český ráj