Za taoistickou legendou do pohoří Wu-tang

Pohoří Wu-tang je jedním ze dvou nejproslulejších míst tradičně spojovaných s čínským bojovým uměním. Považuje se za taoistický protějšek známějšího buddhistického pohoří Sung-šan, resp. tamního kláštera Šao-lin. Význam tohoto krásného pohoří je patrný z mnoha čínských dynastických kronik. Hlavní chrámy a svatyně totiž vznikly z iniciativy samotných císařů, kteří čarokrásné pohoří opakovaně navštěvovali, aby je uctili a načerpali zdejší magickou sílu. Podle tradičních taoistických představ jsou totiž hory místy s nejvyšší koncentrací životadárné energie čchi. Pohoří Wu-tang je také tradičním sídlem jednoho z mocných božstev taoistického panteonu, vládce severu Temného válečníka (Süan-wu, resp. Dokonalého válečníka Čen-wu), symbolizovaného též želvou.
Duch pohoří vyzařuje svou energii na všechny příchozí. Po několik staletí se sem proto uchylovali taoističtí poustevníci oddávající se meditaci, usilující o dokonalou přirozenost i toužící po nesmrtelnosti. Někdy mezi 12.–14. stol. zde pobýval legendární mistr Čang San-feng, tradičně považovaný za zakladatele meditativního cvičení tchaj-ťi-čchüan. Cílem cvičení, které napodobuje přírodní jevy, živly (zejména vodu) a pohyby zvířat, především tygra, medvěda, jelena, opice či jeřába, je nechat tělem volně plynout energii čchi a sjednotit pohyb s dechem. K tomu Wu-tang dodnes vytváří ideální podmínky, proto se na jeho úpatí nachází několik akademií tchaj-ťi…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 5/2018