Jižní svah Pražského hradu poskytl prostor ojedinělému souboru barokních zahrad, budovaných jako reprezentační i odpočinkové prostory pro majitele přilehlých paláců ve Valdštejnské ulici.
Svah pod středověkým jižním opevněním Hradu byl původně pustý, což bylo pochopitelně důležité z obranného hlediska. Postupně na něm začaly vznikat vinice – keře vinné révy případným útočníkům přílišné krytí neposkytovaly – a v období renesance také první zahrady. Zásadní zlom však přišel až v 18. stol. Změnil se charakter válek i společnosti, pod rezidencí panovníka vznikaly velkolepé městské paláce bohaté šlechty a u nich oku lahodící zahrady vesměs po italském vzoru, neboť právě Itálie stála na vrcholu zahradnického umění oné doby. A stejně jako tam, i u nás se na tvorbě zahrad často podíleli významní umělci, pracující zároveň také na palácích.
Soubor zahrad na jižním svahu Pražského hradu má celkem šest položek. Jednotlivé zahrady, srovnané vedle sebe od východu k západu, nesou jména podle paláců, u nichž vznikly. Je to logické, ale nic to nevypovídá o tom, kdo původně zahradu vytvořil. Všechny dotčené paláce totiž změnily své majitele i svá jména v 19. stol., v době, kdy zahrady už dávno existovaly.
Velká Fürstenberská zahrada
Nejkratší čas mezi vznikem zahrady a jejím převzetím novým majitelem, podle kterého je dnes nazývána, uplynul v případě nejvýchodněji položené Velké Fürstenberské zahrady. Ta se z celého komplexu vyděluje hned v několika ohledech. Její parter, rovinná část při Valdštejnské ulici, která zezadu obklopuje Fürstenberský palác, slouží jako zahrada polského velvyslanectví, jež v paláci sídlí, a proto není otevřena pro veřejnost. Dá se však do ní nahlédnout jak ze svažité části, tak od glorietu v sousední Malé Fürstenberské zahradě. Svažitá část Velké Fürstenberské veřejnosti přístupná je, patří ale jinému majiteli, hlavnímu městu Praze, než všechny ostatní zahrady západně od ní, které vlastní stát a spravuje Národní památkový ústav. Výsledkem je, že se do Velké Fürstenberské zahrady platí samostatné vstupné a zahrada není s ostatními propojena.
Velká Fürstenberská zahrada je ze všech zahrad pod Pražským hradem největší (1,55 ha) a dlouho byla zdaleka nejzanedbanější, protože neudržovaná (řeč je nyní už jen o terasové části přístupné veřejnosti). Její úplná revitalizace proběhla teprve v letech 2006–2008, zčásti za přispění strukturálních fondů EU. Na začátku byl úplně zlikvidován veškerý porost, obnaženo 10 nepravidelných teras rozmístěných kolem středové osy, a následně byla celá zahrada nově osázena. Byly obnoveny dvě malé oranžerie, na dolních terasách byly vysazeny ovocné stromy a různé keře, na některé z horních se vrátila vinná…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Praha – Zahrady a parky