Na západní straně navazují na lednický zámek rozlehlé konírny, které kdysi zahrnovaly stáje, jízdárny a hospodářskou část. Byly pojaty natolik velkoryse a působivě, že se jim začalo přezdívat „zámek koní“. V novodobé éře dospěly coby sklad zemědělských potřeb, vysokoškolská kolej a menza až do havarijního stavu. Rozsáhlá památková obnova z let 2011–2013 však dala vzniknout objektu Zámecké jízdárny – Multifunkční centrum zámek Lednice, který je důstojným následovníkem zámku koní, byť tu živého koně už nespatříme…
Lednické konírny vznikly na sklonku 17. stol. za vlády knížete Jana Adama Ondřeje, tohoto „moravského Krésa“, jehož panství tehdy zahrnovalo 46 zámků, 24 měst, 35 trhových městeček a 756 vesnic. Myšlenkou na vybudování koníren se ale zřejmě zabýval už jeho otec, kníže Karel Eusebius. Můžeme tak usuzovat přinejmenším z toho, jak velkou pozornost věnoval konírnám ve svém pojednání o stavbě budov – a některá jeho doporučení a zásady se opravdu v projektu koníren objevily. Jan Adam Ondřej povolal na stavbu tehdy teprve dvaatřicetiletého, později velmi proslulého rakouského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, jenž navrhl velkolepou stavbu o čtyřech křídlech. Jako první se stavělo vstupní jižní křídlo s jízdárnou, a než bylo dokončeno, stal se Fischer z Erlachu císařským dvorním architektem. Ve vedení lednické stavby ho proto vystřídal další slavný barokní architekt Domenico Martinelli, který pocházel z Itálie, ale hojně působil i severně od Alp. Ten navrhl nové řešení vstupního portálu se sloupovou předsíní, všechny další portály doplnil sochami a postavil východní (konírna) i západní (prostory pro personál) křídlo. Severní křídlo nakonec v této době vůbec realizováno nebylo a teprve o 100 let později byl celý objekt na severní straně v náznaku prostorově uzavřen, když východní i západní křídlo bylo doplněno o kolmo orientované přístavby. V kontextu celého zámeckého komplexu jsou konírny unikátní tím, že jde o jedinou dochovanou původní barokní část…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Pálava
Zámecké jízdárny Lednice