Není to nijak velký lán světa. Takový klínek vsazený mezi Dyjsko-svratecký úval na západě a Kyjovskou pahorkatinu s Dolnomoravským úvalem na východě. Kousek jižní Moravy mezi Mikulovem a Břeclaví. Ale těch krás a požitků! Pálava a Zapálaví…
Aby nedošlo k nedorozumění: V tomto článku nebudeme koštovat, nýbrž se dopustíme turistického výkonu. Přechod Pálavy – to zní dobře, ne…
Členitá stavba přitahuje už zvenčí pozornost stále novými detaily – věžičky, fiály, kružby, arkýře, sochy, erby, cimbuří, chrliče, portály. Pokud se podaří odtrhnout oči a pohlédnout na opačnou stranu, uchvátí zrak geometrická preciznost rozkvetlých záhonů francouzské zahrady. A když se potom uvnitř začnou nést prostorem modrého tanečního sálu tóny kytary, podlehne návštěvník snadno iluzi, že se ocitnul v pohádce. Omyl – na zámku v Lednici takhle může vypadat i realita…
Už jen vstup na čestné nádvoří je majestátní. Střeží ho hned dvě sochy bájného reka Hérakla, v jednom případě doprovázeného trojhlavým psem Kerberem a v druhém oděného do kůže nezranitelného lva nemejského. Není divu – zámek ve Valticích byl od roku 1560 až do připojení Rakouska k nacistickému Německu v březnu 1938 hlavním rodovým sídlem Liechtensteinů…
Lovci mamutů žili pod Pálavou už před 30 000 lety. Zdejší archeologická naleziště představují jeden z nejvýznamnějších sídelních areálů člověka této doby v Evropě. Jiné slavné archeologické lokality jsou spojeny s počátkem našeho letopočtu a pobytem římských legií na našem území…
Být v Mikulově a nevystoupat na Svatý kopeček, to snad ani nejde. Jestli se na něco hodí dnes s oblibou nadužívaný výraz „ikonický“, pak určitě na tenhle kopec na jižním konci Pavlovských vrchů dosahující výšky 363 m n. m…
Sedmitisícový Mikulov je městem, které se dá vychutnávat mnoha způsoby. Ten doslovný je spojen hlavně s vínem – vinice jsou všude kolem a míst, kde se dá víno ochutnávat, je tu bezpočet. Ale Mikulov je rovněž městem památek spojených především s knížecím rodem Dietrichsteinů. A do třetice – Mikulov má mimořádně malebnou polohu mezi nejjižnějšími kopečky Pavlovských vrchů, kterou mu většina našich měst může jen tiše závidět…
Lednicko-valtický areál je jedinečnou ukázkou komponované krajiny, ojedinělou i v celosvětovém měřítku. Krajinářské úpravy a stavební činnost v oblasti zahrnující členitou Valtickou pahorkatinu i část nížiny Dyjsko-moravské nivy podél řeky Dyje a potoka Včelínek směřovaly k ztělesnění dávného evropského ideálu života v bájné Arkádii, případně rajské zahradě. Ruku v ruce se zkrášlováním krajiny a jejím estetickým působením však šlo i její hospodářské využití. Umělecké hodnoty se zde spojily v jeden celek s funkčním hospodařením v krajině…
Říkalo se mu „turecká“ nebo „orientální“ věž, nízké stavbě, z jejíhož středu se vypíná do šedesátimetrové výšky, zase „mešita“, i když má asi blíže k osmanskému karavanseráji. Bez ohledu na pojmenování je stavba, nejčastěji dnes označovaná prostě jako minaret, nejpozoruhodnějším dílem v lednickém zámeckém parku, které vzbuzovalo úžas ještě před svým dokončením…
Na západní straně navazují na lednický zámek rozlehlé konírny, které kdysi zahrnovaly stáje, jízdárny a hospodářskou část. Byly pojaty natolik velkoryse a působivě, že se jim začalo přezdívat „zámek koní“. V novodobé éře dospěly coby sklad zemědělských potřeb, vysokoškolská kolej a menza až do havarijního stavu. Rozsáhlá památková obnova z let 2011–2013 však dala vzniknout objektu Zámecké jízdárny – Multifunkční centrum zámek Lednice, který je důstojným následovníkem zámku koní, byť tu živého koně už nespatříme…
