Vykuřování příbytků, řádění pekelníků či pouť na čtyři alpské vrcholy. Zvyky a obyčeje provázejí Korutany po celý rok a rozhodně nejsou jakousi folklórní dekorací pro turisty, nýbrž zrcadlem korutanské duše. V ní se vzhledem k historii i geografii této spolkové země prolínají elementy několika národů, kultur i náboženství, Keltů, Germánů či Římanů.

Podstata rituálů, které místní udržují po celé generace, je neměnná. Jde o snahu připoutat k sobě štěstí, zdraví, rozkvět, vyprosit dobrou úrodu, blahobyt či zahnat zlé duchy.

Období adventu je v Korutanech neodmyslitelně spjato s tradičními trhy provoněnými pečenými jablíčky, kaštany, klobáskami či svařákem, s autentickými řemeslnými výrobky a romantickou atmosférou, a to nejen ve městech, ale třeba také na vyhlídkové věži Pyramidenkogel. Vyhledávaný je „andělský“ trh v elegantním a trendovém Veldenu, klimatických lázních v západním ohybu jezera Wörther See, na jehož hladinu se spouští nádherný adventní věnec o průměru 35 m i betlém. Zasněženou romantiku ve výšce až 1750 m n. m. na Katschbergu slibuje adventní stezka za zvuky, zvyky i vůněmi Vánoc korutanských předků, které ještě nebyly zatíženy konzumem.

Jste-li slabší nátury, připravte se předem na proslulé průvody „krampusů a percht“ 5. prosince. Jde o ječící čerty a další podivné rohaté figury v hrozivých maskách, řinčící řetězy a práskající bičem. Nejpůsobivější exempláře v celém alpském prostoru najdete ve vesnicích Oberdrauburg a Feistritz im Rosental, kde mají čerti „krampusové“ i vůbec první muzeum svých ručně vyrobených masek a kostýmů v Rakousku.

Přívětivější jsou bezesporu klepači v údolí Gegendtal. Po tři čtvrteční večery během adventu chodí od domu k domu a vinšují zdraví. V údolích Lavanttal a Görtschitztal zase před Vánoci nabrousí všechny ostré předměty a na Štědrý večer je uloží pod bíle prostřený stůl. Na něm jsou typická bábovka, miska se svěcenou vodou a svíčky. Nohy stolu se až do Nového roku spoutají železnými řetězy. Toto starobylé kouzlo mělo sedláky ochránit a připoutat k nim štěstí a dobrou úrodu.

Ve vesnicích nesoucích jméno sv. Štěpána se na jeho svátek, 26. prosince, světí koně, aby byli chráněni před nemocemi. Zdraví a štěstí má zajistit také velký domovní klíč, který se vtlačí do těsta při posledním pečení chleba v končícím roce. Na prahu nového…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Korutany