Zásluhy Tomáše Garrigua Masaryka o vznik samostatného státu připomínaly už za jeho života desítky soch, bust a reliéfů po celé republice. V dalších desetiletích je ale čekaly pohnuté osudy. Jak se střídaly politické režimy, pomníky mizely a zase se vracely zpátky. Některé nepřežily. Zajímavou historii má za sebou i Masarykova socha v jeho rodném Hodoníně, jež turbulence dějin přečkala.
O vznik sochy se zasloužil pomníkový výbor Československé obce legionářské v Hodoníně. Již 28. října 1928, v den 10. výročí založení republiky, inicioval položení základního kamene k pomníku prvního prezidenta na náměstí Svobody. Sochu TGM odlitou v bronzu odhalili na sv. Václava 28. září 1931. Jejím autorem je akademický sochař Alois Bučánek, jemuž byl prezident v létě 1927 a 1928 v Topoľčiankách modelem. Vyhrál soutěž, do níž sochaři poslali deset návrhů. Jeho státnicky vyhlížejícího Masaryka v nadživotní velikosti doplňovaly bronzové reliéfy Národní osvobození, alegoricky připomínající boje československých legií za první světové války, a heslo: „Vzdělání popřejte každému, ode všech žádejte, aby byli slušnými lidmi, a bděte!“ Bronzové části pomníku odlila z dělových hlavní pražská firma František Anýž.
Němečtí okupanti nestrpěli nic, co bylo spjaté s Československou republikou, a tak musel být pomník v roce 1940 odstraněn. Nejprve zmizely reliéfy, pak i samotná socha. Zbylý kámen ze základů byl rozebrán a na místě pomníku vznikla skalka. Socha Masaryka přežila ve skladišti v Praze-Smíchově spolu s dalšími Masaryky z celé země.
Když si republika 14. září 1945 připomínala…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Hodonín