Císařský dóm Panny Marie a sv. Štěpána ve Špýru patří k nejvýznamnějším památkám připomínajícím dávnou slávu středověkého římsko-německého císařství. Téměř tři století zde byli pochováváni císaři svaté říše římské ze sálské, štaufské, habsburské a nasavské dynastie. Zároveň jde o výjimečné dílo románské architektury významně ovlivněné neklidnými dějinami oblasti kolem Horního Rýna a dokumentující různé dobové přístupy k nakládání s památkami minulosti.

V ohromujícím prostoru skoro 110 m dlouhém a 33 m vysokém, který pohltí návštěvníka po průchodu západním portálem, vznáší se nad královským chórem prostá kovová koruna. Vzorem pro moderní dílo Rudolfa Esterera z roku 1960 byla pohřební koruna Konráda II., prvního císaře ze sálské dynastie, zakladatele dómu a také prvního panovníka, který v něm byl pohřben. Koruna visí přímo nad královskou a císařskou hrobkou, jež je přístupná z krypty. Okouzlení monumentalitou začne zvolna ustupovat a člověk se dívá dál. Socha Panny Marie vlevo před královským chórem rovněž nepůsobí příliš starobyle, stejně jako katedra s biskupským erbem na evangelní straně vyvýšeného chóru. Na obou stěnách hlavní lodi se pod okny táhne řada mariánských fresek, které toho zjevně také mnoho ze skoro tisícileté historie chrámu nepamatují. Tak jak to s tou historií vlastně je?

Jako všechny velké stavby středověku, i císařský dóm ve Špýru (německy Speyer) má pohnutou minulost. Začal se stavět krátce po zvolení Konráda II. římsko-německým králem (1024), nejpozději v době, kdy byl korunován císařem svaté říše římské (1027). Dóm vznikal jako vědomý protipól opatského kostela v burgundském Cluny, výraz papežské opozice a mocenských nároků římsko-německých císařů. Jako první byla dokončena krypta, shodou okolností v roce 1039, kdy Konrád II. zemřel. Dokončení celého dómu se protáhlo přes období vlády Konrádova syna Jindřicha III. až do éry vnuka Jindřicha IV. V době vysvěcení dómu (1061) mu bylo teprve 11 let a vládla za něj jako vdova-regentka jeho matka Anežka (Agnes). Tato stavba, označovaná dnes jako „Speyer I“, vydržela v původní…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Německo – památky UNESCO