Nevelké město se položilo do svažitého terénu právě v místě, kde se Novohradské podhůří zvolna sklání k Budějovické pánvi. V jižních Čechách jsou Trhové Sviny populární svým starobylým, nápadným jménem a prosluly, a to i v sousedním Dolním Rakousku, velkými dobytčími trhy.
Trhové Sviny byly po dlouhá staletí spojeny s Vítkovci, nejmocnějším jihočeským rodem, který začal kolonizovat zdejší území už od konce 11. stol. Z té doby také pocházejí první zmínky o zdejším hradě, který byl zbudován u soutoku dvou potoků, na rušné Vitorazské stezce z Rakouska do Čech. Jako první je se zdejším hradem spojován Ojíř ze Svin (de Swinz), syn Vítka z Klokot, zakladatele landštejnsko-třeboňské větve. V roce 1260 začala vyrůstat v podhradí osada, která se asi jmenovala Svinice. Etymologové se přiklánějí k výkladu, že místo bylo zřejmě spojeno s chovem sviní, vepřů. Záhy, v roce 1280, se objevuje i německá podoba jména Schweinitz. Hrad s osadou, původně asi jen v dřevěném ohrazení, zdědil Ojířův synovec Vok z Třeboně a po něm jeho tři synové – Sezema, Jaroslav a Ojíř. Posledně jmenovaný vstoupil do kláštera, kterému věnoval i svůj podíl na dědictví. Klášter už roku 1327 prodal třetinu svinického zboží Vilémovi z Landštejna, který od Ojířových bratří odkoupil i zbytek panství. To později zdědili jeho synové Ojíř a Vítek.
Roku 1359 přešel zdejší hrad i s vesnicí do druhé vítkovské větve – k Rožmberkům. Součástí obce byl i raně gotický kostel s obrannou věží a bazilikovým trojlodím, postavený koncem 13. stol. Rožmberkové jej nechali přebudovat na farní kostel. Těžký bazilikový prostor se změnil na síňový, kněžiště bylo zaklenuto krásnými hvězdicovými klenbami milevského typu a vnější opěráky nesou dodnes znak pětilisté růže. Přestavba a opravy kostela následovaly i počátkem 15. stol. a s výjimkou husitských válek trvaly až do roku 1485, kdy byla dostavba kostela zpečetěna letopočtem a městským znakem nad portálem jižní předsíně. Tento kostel, zasvěcený Nanebevzetí P. Marie, nese základní znaky ranné, vrcholné i pozdní gotiky a je nejcennější kulturní a historickou památkou města i jednou z nejvzácnějších sakrálních staveb jižních Čech. V jeho interiéru vyniká hlavní barokní oltář z doby kolem roku 1730 se sochami světců a také pozdně gotickou sochou Trhosvinenské Mado…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Novohradské hory