Zkázu Titaniku zná celý svět. Jedné klidné dubnové noci roku 1912 se největší a nejluxusnější loď na světě potopila po srážce s ledovcem. Stalo se to při její první plavbě z Evropy do New Yorku. Na palubě bylo 2228 cestujících, z nichž více než 1500 osob zahynulo. Příběh legendárního parníku začal v severoirském Belfastu.

Belfast byl jediným městem v Irsku, jež naplno zasáhla průmyslová revoluce. Přinesla rozvoj plátenictví, strojírenství a hlavně loďařství. Tehdejší prosperita se dodnes zrcadlí ve výstavnosti bank, radnice, kostelů a dalších veřejných budov ve městě. Impozantním dokladem průmyslového dědictví Belfastu je také dvojice žlutě natřených portálových jeřábů příznačně nazvaných Samson a Goliáš, které se v loděnicích na ostrově Queen´s Island ve východní části Belfastu tyčí do stometrové výšky nad 550 m dlouhým dokem, do něhož se vejde plavidlo o výtlaku až 200 000 t. Od roku 2003 jsou už pouhým symbolem kdysi největších loděnic na světě, protože kvůli levnější asijské konkurenci na ně zbyly jen dokončovací práce a opravy lodí. V dobách největší slávy ale zaměstnávaly až 30 000 lidí. Značka H&W, jež zdobí zmíněné jeřáby, vznikla v roce 1861, kdy se spojili konstruktér Edward Harland z Yorkshire a německý lodní inženýr Gustav Wolff z Hamburku.

Práci konstruktérů, techniků a dělníků loděnice Harland & Wolff nejvíce proslavila rejdařská společnost White Star Line, sídlící v Liverpoolu. Založil ji Thomas Henry Ismay, když roku 1867 odkoupil práva na krachující anglické rejdařství Wilson and Chambers. Zachoval původní vlajku s bílou hvězdou na červeném pozadí a podle ní nazval novou společnost. S H&W uzavřel exkluzivní dohodu, podle níž se White Star Line zavázala objednávat lodě jen v těchto loděnicích, jejichž vedení zase přislíbilo, že nebude pracovat pro konkurenční rejdaře. Když T. H. Ismay v roce 1899 zemřel a vedení firmy převzal jeho syn Joseph Bruce Ismay, byla White Star Line již zavedenou a prosperující firmou, jež provozovala lodní linky z Evropy do zámoří.

Atlantik na začátku 20. století křižovaly nákladní, osobní a poštovní parníky, a to stále vyšší rychlostí. Prim hrály Mauretania a Lusitania společnosti Cunard. Ďábelskou myšlenku na stavbu trojice lodí třídy Olympic, jež by překonaly konkurenci, vnukl Ism…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Irsko