Vamberecká krajka
Krajkářství v podobě ručně paličkovaných krajek patří k Podorlicku už 400 let. I když se doba dávno změnila a podobným uměleckým řemeslům moc nepřeje, tradice krajkářství na Vamberecku stále žije. Přesvědčit se o tom můžete v Muzeu krajky Vamberk, které je součástí Muzea a galerie Orlických hor a zároveň jedinou podobnou expozicí u nás.
Nebývá zvykem začínat ambaláží, když podstatný je obsah. Ale v tomhle případě to má svou logiku. Muzeum sídlí v těsné blízkosti hlavního vambereckého Husova náměstí, naproti kostelu sv. Prokopa, v tzv. Bednářově vile. Dnes památkově chráněný objekt postavil v roce 1916 ve stylu art deco architekt Oldřich Liska pro továrníka Antonína Bednáře ml., který se mj. zasloužil i o rozkvět krajkářské školy ve Vamberku. Není divu, že si ojedinělé stavby povšiml už před více než 20 lety jiný architekt, David Vávra, při natáčení dílu o šumné Divoké Orlici pro první sérii televizních Šumných měst, aby připomněl, že na fasádě „nalezneme vedle tajemně mlčenlivých sfing jemný i paličkovaný ornament“, a konstatoval, že „ve svých vrcholech má vamberecká krajka leccos společného s moderní českou architekturou, přinejmenším úspěšnou reprezentaci na světových výstavách“. A stejně tak není divu, že se David Vávra do tohoto objektu vrátil, aby právě podle jeho návrhu proběhla v letech 2012–2014 rozsáhlá rekonstrukce, která přinesla stálé expozici nejen moderní půvabnou podobu, ale také jedno patro výstavní plochy navíc. Díky tomu tak dnes může být 1. patro věnováno historii vamberecké krajky, 2. patro dílům spojeným s triumfální prezentací vamberecké krajky na montrealském Expu 1967 a přízemí krajce současné. Místo při tom zůstalo i na prostor pro krátkodobé výstavy, trenažéry, na nichž si návštěvníci mohou sami paličkování vyzkoušet, dětskou hernu nebo pro maličký kinosálek, kde celá expozice začíná desetiminutovým dokumentárním filmem.
Místní legenda praví, že umění paličkované krajky přinesla na Vamberecko hraběnka Magdalena Grambová, manželka Kašpara Gramba z Grambu pocházejícího z Flander, který koupil zdejší panství v roce 1627. Konkrétní důkaz pro to ale není. Jisté naopak je, že krajky měla ve velké oblibě Marie Terezie a v její době se už na Podorlicku paličkovalo skoro všude, odhaduje se, že krajkářství tu živilo na 6000 lidí. V této době často paličkovaly celé rodiny, tedy i děti a, alespoň sezonně, i mnozí muži. V expozici uvidíte nejen pro zdejší kraj typické bambulkové paličky či herduli neboli podušku senem či pilinami vycpanou, na kterou se pokládal podvinek s vypíchanou sítí bodů pro zapíchávání špendlíků s navázanými nitěmi, ale seznámíte se třeba také s faktorem, člověkem, který objížděl vesnice i zapadlé samoty, odebíral od krajkářek hotové výrobky a dodával jim materiál i vzory pro další práci. Dozvíte se o založení První české odborné školy krajkářské ve Vamberku v roce 1889, o tom, jak se od roku 1919 stala pobočkou pražského Státního ústavu školského pro domácký průmysl, seznámíte se s významnými postavami našeho krajkářství 20. a začátku 21. stol. a pochopitelně také s ukázkami jejich tvorby.
První vlnu světové slávy zažilo československé krajkářství krátce po 1. sv. válce, na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži byly oceněny práce Emilie Paličkové a Marie Sedláčkové-Serbouskové. U Paličkové byla mimořádně významná i její pedagogická činnost. Učila na Školském ústavu, po 2. sv. válce založila a vedla ateliér pro krajku a výšivku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. K jejím žákyním patřila např. Bohumila Gruškovská, autorka slavného (a ve Vamberku vystaveného) Průvodu královniček, oceněného na Expu v Bruselu 1958 zlatou medailí. Další žačkou Paličkové je Milča Eremiášová, která obdržela čestné uznání na Expu v Montrealu 1967. Tady ve Vamberku určitě nepřehlédnete její moderní prostorovou krajku Pták Ohnivák ze začátku 80. let minulého století, inspirovanou hudbou Igora Stravinského, ani úžasnou prostorovou instalaci Můj malý vesmír, za kterou dostala nejvyšší ocenění, Zlatou paličku, v loňském roce na IX. bienále české krajky, soutěžní přehlídce českého krajkářství, která se koná ve Vamberku od roku 2002. A do třetice žákyně Emilie Paličkové – Eva Fialová dostala na montrealském Expu zlatou medaili za dracounové šaty zdobené českými granáty, o které prý tehdy měla zájem i Jacqueline Kennedyová. Proč, to můžete posoudit sami ve 2. patře muzea, kde je tenhle největší unikát vamberecké sbírky vystaven.
Pokud stále váháte, zda do muzea zajít, přidám na závěr ještě dvě informace. První – ministerstvo kultury zařadilo vloni vambereckou krajku do našeho národního seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury. Což by třeba mohl být takový předstupeň k návrhu na její zápis do seznamu Nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. A druhá – pokud přemýšlíte o vkusném a neobvyklém dárku, třeba šperku, který vás navíc finančně nezruinuje, v obchůdku, přes který se do muzea vstupuje, jich najdete tolik, že nebudete vědět, který vybrat.
Další články z vydání o Orlických horách a Podorlicku naleznete zde
Vamberecká krajka