Kanton Appenzell Innerrhoden na severovýchodě země má ze všech 26 švýcarských kantonů nejméně obyvatel a po kantonu Basilej-město je nejmenší i svou rozlohou. Patří k nejsvéráznějším a nejkonzervativnějším částem Švýcarska. Při referendech se v jeho hlavním městě Appenzell, které nemá ani 6000 obyvatel, hlasuje pořád ještě zvednutím ruky na náměstí. Na hlavní ulici neomylně ucítíte lehký odér kravské stáje a ještě nedávno nebylo nic divného potkat místní, jak si městem vykračují bosi. Město zaujme barevnými domy s vyřezávanými dřevěnými ozdobami i značným počtem mužů s náušnicí v uchu. Nejde o parádu – zdejší muži si tradičně dávali kroužek do boltce jako formu jakési akupunktury pro zostření zraku, který potřebovali mít vynikající, když se přes zimu věnovali jemné kovotepecké práci a vyráběli např. přezky k opaskům.
Appenzell dal Švýcarsku typické perníčky i kultovní sýr označovaný za nejaromatičtější v zemi. Kromě toho všeho se pyšní ještě jedním unikátem k pohledání. V místní němčině se jim říká Täfelimeedle a fungují jako „nosičky tajemství“. Kdo? Patnáct mladých svobodných dívek ze spolku sv. Jana, které ve slavnostním procesí nesou malé deskové obrazy radostných, bolestných a slavných růžencových tajemství. Oblečeny jsou do speciálního černobílého kroje svobodných žen. Důstojný a slavnostně elegantní oděv tvoří dlouhá, až ke kotníkům sahající černá sukně Fältlirock z nejjemnější vlny, přes kterou vpředu splývá jemná vyšívaná tylová „zástěra“, černý živůtek s dlouhým rukávem, bílá „vestička“ Brüechli, bílý krajkový límec, na hlavě dvoukřídlý čepec Schlappe. U nosiček tajemství je černý, vpředu s bílým věnečkem Panny Marie coby čelenkou, mezi křídly jsou však nezakryté vlasy. Podobný, ale na první pohled odlišný kroj mají na sobě i mnohé vdané ženy – je to ten nejslavnostnější kroj, který v Appenzellu existuje. Místní mu říkají Schlotte a vdané ženy, které ho mají na sobě, jsou proto Schlottefrauen. Sukně a živůtek nemusí být pouze černé, ale často jsou tmavě modré, temně zelené nebo vínové. „Zástěra“ není z tylu, ale brokátová, křídla čepce jsou sice zvenčí černá, ale zevnitř bílá a mezi nimi zakrývá vlasy ozdobná čapka s nápadnou červenou stuhou.
Největším svátkem, při němž ženy nosí Schlotte a Täfelimeedle zažívají slavný den, je slavnost Těla a krve Páně neboli Božího těla, která se koná vždy ve čtvrtek po první neděli po Letnicích. V katolickém kantonu Appenzell Innerrhoden jde o jeden z nejvýznamnějších církevních svátků v roce. Neříká se mu tady jako jinde v německy mluvících oblastech Fronlaichnam, nýbrž Öse Herrgottstaag. Centrem oslav je kostel sv. Mořice, odkud vychází procesí na okruh slavnostně vyzdobeným městečkem a zase se do něj vrací. Početné procesí je pastvou pro oči přihlížejících. Zatímco na začátku, hned za dětmi ze základní školy, jdou ženy v nejrůznějších krojích, zhruba 60–90 Schlottefrauen celé procesí uzavírá.
Svátek Božího těla není jedinou příležitostí, kdy můžete appenzellské Täfelimeedle spatřit na vlastní oči. Účastní se ještě několika dalších procesí – o svátku Nanebevzetí Panny Marie a také tzv. měsíčních procesí, která se konají vždy první neděli v měsíci v květnu, červnu, září a říjnu…