Kronikáři milují přesná data a letopočty, a proto ani v případě „založení“ Benátek v první jarní den léta Páně 421 nemívali pochyb, ale dnes víme, že Benátky nebyly založeny, ale prostě vznikly. A to zdaleka ne samy o sobě, ale v těsném svazku s děním na nedaleké pevnině. Plochá a úrodná oblast při západním pobřeží […]
Zvláštní osudy města na laguně Číst více »
Sv. Marek Někdy se tváří vlídně, jindy vážně ba rozhněvaně, ale vždy s tlapou na otevřené knize Evangelia… to je okřídlený benátský lev, symbol svatého Marka, s nímž se setkáváme všude ve východní části Středozemí a nejen tam: ve spojení se jménem Generali dnes zdobí i pobočky České pojišťovny. Nedlouho po vítězství nad Pippinovou flotilou, v roce 828
Posmrtné putování patrona města Číst více »
Za „nejkrásnější salón Evropy, nad nímž být stropem si zaslouží jen nebe“, označil Napoleon Bonaparte Piazza San Marco, prostranství před chrámem sv. Marka. Sice nepravidelné a co do okolních staveb velmi různorodé, ale přece… málokde lze spatřit tolik krásy a uměleckých výtvorů najednou. Počátky jeho dějin jsou spjaty s počátky samotných Benátek, kdy právě sem roku
Piazza San Marco, nejkrásnější salón Číst více »
Souostroví 118 ostrovů, na nichž Benátky leží, je protkáno sítí 177 kanálů, většinou dosti úzkých, plnících funkci ulic. Kanálem je nazýván vlastně jen jeden z nich, slavný Canal Grande, a pak široký průliv mezi jádrem města a ostrovem Giudecca, zatímco ostatní se nazývají ria (řeky), resp. riella (říčky). Jsou zde samozřejmě i četné uličky a
Benátskou hlavní třídou je Canal Grande Číst více »
Benátky, město na vodě, s kanály, v nichž se zrcadlí kostely a paláce, město umění, gondol, karnevalů a koček, město iluzí… Jedinečná kombinace neustálé hrozby vody, chátrající nádhery a melancholické atmosféry, fascinující krása romantiky a pomíjivosti v kontrastu s masami turistů. Do labyrintu, kde se navzájem ořekrývají a kříží ulice a kanály je nejlepší vyrazit hned po ránu, když
Nádhera, umění, rozkoš a pomíjivost Číst více »
Regata storica Velký Kanál není jen dopravní tepnou, ale několikrát do roka také dějištěm úchvatných podívaných, při nichž stačí opravdu málo, aby si jejich divák začal připadat jakoby přenesen do časů dávno minulých. Nejslavnější, i když zdaleka ne jediná, je přehlídka historických lodí a veslařů v dobových kostýmech, známá jako Historická regata (Regata storica). Akce
Velký den na Canal Grande Číst více »
Benátské malířství Tizian – Veronese – Tintoretto, tři jména, jež znamenají vrchol benátské malby v době její největší slávy, ale ta si zasluhuje pozornost v plném rozsahu. I běžný, neškolený návštěvník galerie snadno rozpozná odlišnosti v hlavních etapách výtvarného umění a ten zkušenější dokáže rozlišit i hlavní proudy jeho vývoje v různých zemích. V případě Itálie však
Benátské malířství – jeden z vrcholů evropské kultury Číst více »
Nejrozsáhlejší sbírka benátských obrazů z období 14. až 18. století se nachází v nádherné Galerii dell‘Accademia. Také Dóžecí palác nabízí ve svých velkolepých sálech fascinující pohled na umění renesance. Nicméně Benátky jsou unikátní tím, že mnozí malíři vytvořili svá díla přímo na místě, jako výzdobu kostelů a paláců a v nich se nacházejí dodnes. Velká díla
Kostely slavných benátských malířů: Tizian, Tintoretto, Veronese Číst více »
„Představ si, stojím na Ponte Rialto, v pravý poledne, v tom šíleným randálu lodních motorů a křiku všude kolem,“ líčil nám kdysi jeden známý svůj největší zážitek z Benátek, „a najednou slyším zpěv a nějaký štkaní, a pode mnou se sune gondola, na ní dva fešáci se slamáky se stuhami, jeden šťouchá bidlem a druhý s
Gondoly, lodi… a voda všude kolem Číst více »
Benátská opera S Itálií je neodmyslitelně spjata hudba a opera. Kdo by neznal italské hudební velikány jako jsou Monteverdi, Vivaldi, Verdi, Rossini, Puccini nebo houslového virtuóza Paganiniho či Morriconeho, skladatele ikonické filmové hudby k westernu Tenkrát na Západě? Možná leckomu vytaneme na mysli nejslavnější italská árie „Nessun dorma“ z Pucciniho opery Turandot, kterou proslavil tenorista
Murano Čtvrthodinku potřebuje vaporetto aby z Benátek připlulo k Muranu, okouzlujícímu kusu země v laguně, protkaném kanály, které vytvářejí sedm malých ostrovů. Na první pohled působí všechno skromně, nicméně pod povrchem, v uličkách a barevných domech podél vodních cest žije umění sklářských mistrů, kteří vytvářejí již přes sedm století nejenom krásná, ale pro své řemeslné
Skleněný ostrov Murano Číst více »
Za více než pět tisíc let souvislého osídlení ušly Atény dlouhou cestu. Z hlubin legendárního dávnověku se vynořila zářivá polis, městský stát ztělesňující to nejcharakterističtější ze starověkého Řecka. Jeho slávu vystřídal na dlouhá staletí úpadek jen nakrátko přerušený renesančním oživením zájmu o klasickou kulturu, aby cestu do zapomnění definitivně přerušilo až vyhlášení samostatného řeckého státu
Od polis k metropoli Číst více »
Akropole Svou akropoli, nejvýše položenou a opevněnou část, měla různá starověká řecká města, později se termín začal používat i pro ústřední části, pevnosti a citadely měst nejen v celém středomořském prostoru, ale i ve vzdálenějších oblastech včetně třeba Střední Ameriky. Avšak málo platné, pro většinu lidí je tou správnou a jedinou akropolí ta, jež se
Nejslavnější akropole světa Číst více »
Muzeum Akropole Když se po vyhlášení samostatného Řecka rozeběhl archeologický průzkum Akropole, začalo být záhy zřejmé, že množství nálezů bude vyžadovat místo pro své uložení, odborné zpracování, katalogizaci a nakonec i veřejnou prezentaci. Takovou potřebu mohlo nejlépe naplnit samostatné muzeum. Jakkoli zřejmá se mohla zdát potřeba vzniku takového muzea, cesta k němu nebyla úplně přímočará.
Agora Nezastupitelné místo v dějinách Řecka patří athénské Akropoli, ale významné památky najdeme i v jejím bezprostředním okolí. Nejblíže je to památný Areopagos, prostý výčnělek hrubé vápencové skály přímo proti propylajím. V nejstarších dobách býval dějištěm soudů a řečništěm archontů, jako oblíbené místo veřejných vystoupení později sloužil též kázáním prvních šiřitelů křesťanství – především apoštola Pavla a
Řecká a římská agora Číst více »
Chrám Dia Olympského K nejstarším osídleným částem Athén patří oblast východně od Akropole, jíž směrem k Pireu protéká říčka Ilisos (od roku 1962 svedená do podzemí). Ta bývala životodárnou osou staré osady a údajně též místem modliteb Athéňanů v obdobích sucha, i když na samém počátku tradice jim bylo dopřáno vody víc, než bylo nutné.
Chrám Dia Olympského a Hadriánovo město Číst více »
Antické divadlo Neodmyslitelnou součástí života ve starých Athénách byla návštěva divadel, která Řekům dávala to, co nám dnes s takovou samozřejmostí poskytuje četba, poslech rozhlasu či sledování televize. Staří Řekové nečetli a většinou to ani neuměli. Vše zajímavé, ať už z politiky nebo z oblasti slovesné kultury, se k nim dostávalo jen ústním podáním. Návštěva
Klasikové pod hvězdnou oblohou Číst více »
Pokud nám jméno Kerameikos napovídá nějakou souvislost s keramikou, nemýlíme se. Athénský „Hrnčířov“, klidná a romantická čtvrť ležící sotva kilometr severozápadně od řecké agory a Héfaistova chrámu, skutečně býval střediskem váženého oboru a z našeho pohledu domovem jednoho z nejvýznamnějších odvětví antického umění. Sluší se však předeslat, že v našich znalostech řeckého umění víceméně chybí
Athény si nejčastěji spojujeme s jejich antickou minulostí, ztělesněnou zejména Akropolí, jež už téměř čtyřicet let figuruje na seznamu Světového dědictví UNESCO, dalšími vykopávkovými lokalitami a několika muzei globálního významu. Město má však i další tváře, jež by bylo škoda při návštěvě opominout, byť nejsou zdaleka tak slavné jako antické památky. Následující vyprávění bude o
V duchu pravoslaví Číst více »
Dějiny Atén Vyprávění o Athénách byzantského období nás přeneslo od pozůstatků antického města na sever, do čtvrtí vzniklých ve středověku a za turecké správy, které se mezi přežívajícími křesťanskými chrámy a bez jednotného plánu rozvíjely a proměňovaly až do začátku 19. stol. Společenské a komerční centrum současných Athén leží kolem dvou náměstí – Omonia (Svornosti)
Athény od středověku k dnešku Číst více »
