Nádherná sopečná krajina, bohatá vegetace, poklidný běh života, kouzlo odlehlosti a jisté nedostupnosti, to jsou Azory, portugalsky Açores. Ať nám název portugalského souostroví evokuje populární psí jméno sebevíc, nemá s ním pochopitelně nic společného. Teorií o jeho vzniku je několik. Ta nejtradičnější vychází z portugalského slova açor, „jestřáb“. Tyto dravce prý první objevitelé spatřili létat nad ostrovy. […]
Ostrov Terceira je svou rozlohou třetí největší v souostroví, ale své jméno dostal podle toho, že byl objeven jako třetí v pořadí. Druhý nejvýznamnější ostrov Azor se pyšní i nejstarším městem celého souostroví. Historické hlavní město Azor Angra do Heroísmo se dokonce jako první portugalská památka vůbec stalo součástí Světového dědictví UNESCO. „Nemám moc času, ale ukážu
Největší z azorských ostrovů byl objeven jako druhý v pořadí, někdy mezi lety 1426–1437. Oprávněně se mu přezdívá Ilha Verde, Zelený ostrov, i když většinu zeleně dnes tvoří kulturní krajina s obdělávanými poli a mnoha importovanými rostlinami, jimž dominují skoro všudypřítomné kryptomerie japonské, v polovině 19. stol. sem dovezené jako zdroj dřeva. Pořád tu lze ale nalézt i zbytky
Ostrov São Miguel je největší, nejlidnatější a nejrozvinutější z celého souostroví. Zdá se tedy logické, že Ponta Delgada, jeho největší město s téměř 70 000 obyvatel, je hlavním městem celé autonomní oblasti Azory. Z historického pohledu to tak samozřejmé nebylo, až do 1. pol. 19. stol. byla nejvýznamnějším městem souostroví Angra do Heroísmo na Terceiře, která dodnes zůstala
Ostrov Pico Portugalská kultura zanechala na Azorách své stopy v podobě barokní architektury, v křesťanských tradicích, ale i v gastronomii. Houževnatost Portugalců se tu projevila především při výrobě vína, když dokázali na tvrdém sopečném podloží založit vinice a úspěšně pěstovat několik odrůd vinné révy. Nejznámější vinice najdeme na ostrově Pico. Malé letadlo azorské společnosti SATA právě přelétá nad
Ostrov Faial je součástí tzv. Triângulo, trojúhelníku, který geograficky a kulturně tvoří spolu s ním ostrovy Pico a São Jorge v centrální části Azor. Na mapě z roku 1460 nese název Ilha do São Luis. Své současné jméno dostal podle „faia da terra“, voskovníku makaronéského, endemického keře velmi hojného ve zdejších vavřínových lesích. A známý je
Faial – modrý ostrov Read More »
Ostrov květů, ráj divoké přírody nebo evropská Havaj – to vše jsou přezdívky unikátního ostrova Flores, trvale osídleného až od druhé poloviny 16. stol. Nebyl tam dobrý přístav, ostrov ležel mimo hlavní obchodní trasy a navíc ho často sužovalo špatné počasí. Spadne tu nejvíce srážek z celých Azor, až 4000 mm ročně. Nad všemi zápory ale
Ostrov Corvo je se 17 km2 nejmenší z devíti obydlených azorských ostrovů a zároveň také nejodlehlejší. V jediné obci Vila do Corvo na jeho jižní špičce tam žijí sotva čtyři stovky stálých obyvatel. Když k tomu přidáme skutečnost, že ostrov nabízí jedny z nejkrásnějších přírodních scenerií na Azorách vůbec, výlet na něj se určitě vyplatí. Je krátce před devátou
Pedralbes Že jste již v Barceloně byli a křik ptáků v klecích na ptačí Ramble ani přepestrá směsice barev na Ramble květinové vás už nevzrušují? Gotická čtvrť se podle vás nemůže rovnat kouzlu pražských uliček, Gaudího secesi jste viděli už několikrát a podmořský svět v jednom z nejmodernějších akvárií vás už také nemůže ničím překvapit? Věřte, že přesto stojí
Pedralbes – oáza ticha Read More »
Miesův pavilon Ludwig Mies van der Rohe – exoticky znějící jméno synka z rodiny prostého kameníka z Cách zná u nás snad každý, ke komu dolehly nedávné diskuse o brněnské vile Tugendhat, ale ne vždy si dostatečně uvědomujeme, že tehdy dvaačtyřicetiletý architekt, kterého rodina bohatého brněnského podnikatele v roce 1928 pověřila vypracováním projektu svého obydlí, už v meziválečném období
K přírodním krásám a uměleckým dílům přistupují v posledních letech stále výrazněji v roli hybatelů cestovního ruchu technické památky. Jejich obliba coby výletních cílů a netradičních míst k trávení volného času započala v západní Evropě, odkud se ale rychle rozšířila i k nám. Začneme-li přemýšlet o technických památkách, dostaneme se nutně a většinou i rychle
Dolní Vítkovice Arcivévoda Rudolf Jan Habsburský, bratr císaře Františka I., chtěl údajně završit svou závratnou církevní kariéru na papežském stolci. Osud však horlivého katolického hodnostáře, ale zároveň i schopného manažera, nasměroval jinam. Kardinál a olomoucký arcibiskup se stal podnikatelem a vybudováním hutě ve Vítkovicích se zasloužil o rozvoj celého kraje. Nastupujeme do kabiny výtahu, která
Rozhledny Údaje o tom, kolik u nás existuje rozhleden, se různí, nejčastěji se ale pohybují v rozmezí od tří set padesáti do čtyř set padesáti – samozřejmě záleží, co vše se v daném případě počítá, zda i rozhledny nepřístupné, pobořené apod. Ať tak anebo jinak, jisté je, že vzhledem k velikosti území nás každý takový počet řadí mezi
Nymburk Polabská nížina, Postřižinské pivo, mužský basketbal, tréninkové sportovní centrum, na jednu stranu pár kilometrů do Hrabalova Kerska, na druhou do Poděbrad, co jsou na srdce. Takhle nějak funguje obecné povědomí o královském městě Nymburce. Pokud si teď kladete otázku „a kde jsou ty památky?“, je tenhle článek přesně pro vás. „Přáli jste si to
Zámecké divadlo V rozlehlém areálu českokrumlovského zámku stojí až na pátém nádvoří nijak nápadný dům, sevřený mezi Plášťovým mostem a tzv. Renesančním domem. Cestou do zámecké zahrady se dá docela snadno přehlédnout, ale to by byla chyba. Jde totiž o zámecké barokní divadlo, klenot, k němuž se na celém světě jen obtížně hledá rovný. Jedinečnost
Zámecké divadlo v Českém Krumlově Read More »
Olomoucké kašny Hanácká metropole je zaplněna památkami nejrůznějšího druhu. Mezi těmi technickými, které však zároveň významně přesahují do oblasti umělecké, vystupuje nápadně do popředí soubor barokních kašen, a zapomenout bychom neměli přes veškerou jeho excentricitu ani na zdejší orloj. Zlatá éra Olomouce jako největšího moravského města a druhého po Praze v českých zemích skončila třicetiletou válkou.
Olomoucké kašny a orloj Read More »
Zámecký skleník v Lednici Už v 17. stol. si začala šlechta v evropských zemích severně od Alp zřizovat u svých sídel zvláštní stavby, v nichž měly přezimovat teplomilné dřeviny, rozestavěné v teplé části roku v zahradě či jinde kolem sídla pod širým nebem. Od počátku 19. stol. se začal v Evropě se stále větším nadšením používat nový stavební materiál – litina.
Pro krásu a odpočinek Read More »
Berlova vápenka První písemné zprávy o zpracování vápence v Čechách pocházejí z 10. století. V kraji Železných hor je použití vápenné malty prokázáno při budování hradu Lichnice ve 13. století. Z obydlí lamačů kamene vznikla osada Prachovice, pojmenovaná podle vápenného prachu. Stejný původ má i název obce Vápenný Podol. Vápno se dlouhou dobu pálilo v jednoduchých zemních pecích.
Železniční muzeum Lužná u Rakovníka Lužná-Lišany, dnešní Lužná u Rakovníka, byla důležitou železniční stanicí již při zprovoznění úseku Buštěhradské dráhy z Lán do Chomutova v roce 1871, neboť tu byla zřízena výtopna s vodárnou. Ta musela být časem kvůli vzrůstajícímu provozu nadvakrát podstatně zvětšena a navíc byla rozšířena o dílenské haly, které pak na sklonku parní éry
Železniční muzeum v Lužné u Rakovníka Read More »
Kampa má tradičně pověst rázovitého kousku Prahy, její parková část je vyhledávanou zelenou oázou, na tu zastavěnou přinejmenším pohlédne z Karlova mostu každý turista, který metropoli navštíví, milovníci moderního umění si rychle našli cestu do stejnojmenného muzea. Málokoho ale už dnes napadne, že tenhle umělý ostrov u malostranského břehu Vltavy, který před několika lety uživatelé celosvětového
Kampa a její mlýny Read More »
