Veletržní palác Národní galerie má své výstavní prostory v Praze na více místech v různých historických budovách a umělecká díla jsou v nich rozdělena podle doby svého vzniku. Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí nabízí stálou expozici Staří mistři, kde si vychutnáme umění 16. až 18. stol. Hned naproti stojí Šternberský palác s pokračováním Staří mistři […]
Staroměstské náměstí nebylo založeno z popudu žádného vladaře ani z vůle městské samosprávy, ale vytvořilo se zcela spontánně, v důsledku řady okolností, především jako křižovatka kupeckých cest, jež kdysi procházely českou kotlinou. Úval mezi Strahovem a Hradčany odpradávna umožňoval pozvolný sestup k Vltavě, což byla mezi strmými břehy jejího údolí celkem výjimečná situace. Na protějším břehu se rozkládalo ploché
Staroměstské náměstí Read More »
Prvním pramenem, v němž se objevuje malostranský ostrov Kampa, je listina krále Vladislava II. z roku 1169, kde se píše o Dolním ostrovu. Původně bychom tu našli pouze zahrady, které patřily k místním mlýnům, jež v okolí vyrůstaly od středověku. Výška ostrova ale postupně rostla vlivem naplavenin i navážek, a tak se tu po zpevnění
Romantika zvaná Kampa Read More »
Když slyšíme termín „Nový svět“, nejspíš si vybavíme Ameriku, která dostala toto označení, protože šlo o nově objevený světadíl. Však mu také Antonín Dvořák složil hold krásnou skladbou Novosvětská. Ale Praha má také maličký Nový Svět. S tím zámořským nemá pranic společného, avšak fanfáry by si i on určitě zasloužil… Původ vzniku miničtvrti Nový Svět
Staré časy v Novém Světě Read More »
Vlastenské museum, České museum, Museum království Českého a pak konečně, po vzniku samostatného Československa, Národní muzeum, i když v úvahách a návrzích některých jeho stoupenců se označení „národní“ objevovalo od samého počátku. Příběh naší největší muzejní instituce se píše již déle než 200 let… Doznívající osvícenství se svou touhou po vědě a osvětě, nastupující romantismus
Největší z českých muzeí Read More »
Fata Morgana Botanické zahrady nebývají v historicky významných městech tím největším magnetem pro turisty, to ale není případ Prahy. Botanická zahrada v Troji patří s více než 400 000 návštěvníků ročně do první desítky nejnavštěvovanějších cílů v našem hlavním městě. K vidění jsou tu tisíce druhů kvetoucích rostlin, ale i působivá japonská zahrada, historická vinice sv. Kláry, skalky, bambusový potok, mexická
Fata Morgana dvacetiletá Read More »
Alsasko tvoří 200 km dlouhý pás táhnoucí se od severu k jihu podél Rýna a na západě dosahující až k nejvyšším vrcholům Vogéz. Na ploše 8200 km2 tam žije 1,8 mil. obyvatel, sousední, téměř třikrát větší Lotrinsko má asi 2,5 mil. obyvatel. Oba tyto historické francouzské regiony jsou jako příbuzní s podobným osudem. Kvůli své geopolitické poloze
Alsasko a Lotrinsko Read More »
Historická metropole Alsaska s více než 290 00 obyvatel se rozkládá na levém břehu Rýna a protéká jím řeka Ill, takže není nijak přehnané tvrzení, že Štrasburk je městem na vodě, jemuž ramena a kanály Illu dodávají neopakovatelnou atmosféru. V roce 1949 tu byla založena Rada Evropy, což položilo základ tradici Štrasburku jako sídla významných evropských institucí,
Štrasburk – hlavní město Evropy Read More »
Paralelně s Rýnem probíhá v délce asi 170 km hlavní hřeben Vogéz. Jejich východní úbočí se poměrně strmě svažují do Alsaska a Rýnské nížiny, západní strana pozvolna klesá k Lotrinské plošině. Vyšší je jižní část pohoří, kde vrcholy Vogéz přesahují tisícimetrovou hranici a kde najdeme i nejvyšší horu Grand Ballon (1424 m n. m.). Pro Vogézy je
Vogézy a jejich hrady Read More »
Metropole alsaských vín oplývá historickými památkami a líbivou architekturou. Ve městě se zachovala celá řada starobylých kostelů i podstatná část historického centra. Colmar je dnes díky tomu nádhernou ukázkou pozdně středověkého alsaského města. Gotická architektura a kanály lemované nesčetným množstvím pestrobarevných hrázděných domů zde vytvářejí unikátní atmosféru. Historie Colmaru sahá do dob Karla Velikého, kdy
Alsaská vinná stezka Alsasko je pověstné svou více než 170 km dlouhou vinařskou stezkou, která se vine po úpatí Vogéz. Začíná na severu v Marlenheimu a klikatí se 119 vinařskými vesnicemi na jih do Thannu. Turistická Route des vins dʼAlsace nabízí obrázky jako z pohlednic: pečliuvě obhospodařovné vinice, vesničky obehnané starými valy, staleté hrázděné domy, uličky
Alsaská vinná stezka Read More »
Jen asi 15 km od hranic s Německem a 30 km od švýcarské Basileje leží Mylhúzy, stotisícové město s bohatou minulostí a rušnou přítomností, známé jak využíváním moderních technologií, tak i svými četnými, zejména technickými muzei. Svou prosperitu kdysi založilo na rozvoji textilního průmyslu, na který navázala další odvětví. Až do Velké francouzské revoluce se
Mylhúzy – město technických muzeí Read More »
S regionem se sblížíte nejdůvěrněji na vodě. Pluje se mírným tempem po kanálu, který nabízí to nejlepší na francouzských vodních cestách: zvlněnou lotrinskou krajinu, strmá zalesněná údolí, historická města, zámky, poklidné vesnice, kde se každé ráno můžete zastavit pro čerstvé croissanty, technické stavby s tunely a unikátním lodním výtahem Arzviller. Plavbu mezi Štrasburkem a Nancy,
Hausbótem ze Štrasburku do Nancy Read More »
Nancy je proslulé svým ikonickým neoklasicistním náměstím a stejně tak secesí, která se odsud šířila do Evropy. Dvě majestátně se tyčící rokokové fontány a socha panovníka zdobí nádherou a výjimečnou architekturou oplývající Stanislavovo náměstí (place Stanislas). Náměstí vzniklo jako spojka mezi středověkým starým městem (Ville Vieille) a novější částí (Ville Neuve), kterou podle moderní urbanistické
Nancy – město osvícenských vévodů a secese Read More »
Město s necelými 17 000 obyvatel, strategicky položené na řece Máze, je známo především kvůli událostem z 1. sv. války. Původně svobodné říšské město bylo v roce 1648 připojeno k francouzskému království a opevněno Vaubanem. Po francouzsko-pruské válce se Verdun stal francouzským hraničním městem a jednou z nejdůležitějších pevností nového obranného systému generála Sérého di Rivières. Ve vzdálenosti
Mety se stejně jako celý region střídavě ocitaly pod vládou Německa nebo Francie. Jejich komplikovaná minulost se dnes odráží v rozmanité architektuře a bohatém kulturním dědictví. Obzvlášť výrazně se ve veřejných stavbách odráží období let 1871– 1918, kdy byly Lotrinsko i Alsasko součástí Německého císařství. Hlavní město Lotrinska vyrostlo na několika ostrovech mezi rameny řek
Mety – hlavní město Lotrinska Read More »
Alsaská kuchyně Cesta po Alsasku a Lotrinsku se může snadno proměnit v zážitkovou gastronomickou tour od speciality ke specialitě, které lze zapít skvělými víny. K nejtypičtějším alsaským pokrmům patří choucroute garnie (alsasky sürkrüt, doslova „obložené zelí“), kysané bílé zelí dušené s ryzlinkem, někdy ochucené skleničkou kirsch (třešňové pálenky) a podávané s různými druhy klobásek, uzeným masem či slaninou a
Pomořansko Mnozí čeští turisté už dávno prozkoumali polské regiony přiléhající k českým hranicím a Jelení Hora, Valbřich či Vratislav pro ně nejsou žádnou novinkou. Na severu Polska ale čeká u břehů Baltu na Čechy přece jen méně známá oblast, která však začíná přitahovat stále více zájemců o historii, přírodní krásy, sport, zajímavou gastronomii či prostě
Vítejte v Pomořanech Read More »
Když se podíváte na fotografie Gdaňsku z konce 2. sv. války, spatříte apokalypsu. Devadesát procent domů v centru bylo zničených. Když se tudy projdete dnes, třeba po Královské cestě, uvidíte krásně zrekonstruované budovy. Možná, že vypadají ještě lépe než v dobách své největší slávy. Mnohým to připadá jako zázrak. A svým způsobem také je. Gdaňsk,
Nepoddajný Gdaňsk se vynořil z trosek a popela Read More »
Sopoty jsou vyhlášeným letoviskem a lázněmi už od 19. stol. Užívali si tu zejména zámožní lidé. Mnozí z nich dávali v letovisku i jeho kasinu rádi najevo, že mají peníze. Dnes si atrakce města může vychutnat téměř každý. Asi nejslavnější stavbou Sopot je dřevěné molo. Jeho první verzi dlouhou pouhých 31 m postavil Jean George Haffner, vojenský
Sopoty – Monako u Baltského moře Read More »
