Irští Vikingové Život v raném středověku rozhodně nebyl procházkou růžovým sadem. Když franský král a římský císař Karel Veliký obchodně, politicky a kulturně odřízl pohanskou Skandinávii od své říše, ovládla severské země nejistota a nestabilita. Skandinávcům nastaly velice krušné časy, což byl jistě i jeden z důvodů, proč se rozhodli sáhnout k zdánlivě jednoduchému řešení – zákeřně se […]
Po stopách Vikingů Read More »
Jako člověk veskrze městský jsem se jednoho jara ocitla v irském vnitrozemí asi 70 km severozápadně od Dublinu, v malé vesničce jménem Mullagh ležící v hrabství Cavan, těsně u hranic s hrabstvím Meath, pevně rozhodnutá se zde usadit a všemožně se zapojit do života místní komunity. Pro mého muže, který ve vesnici pracoval, to podle všeho nebylo
Život v irském vnitrozemí Read More »
Irové I když keltský původ Čechů prošel mnoha teoriemi a dodnes není zcela jasné, do jaké míry vlastně Keltové české obyvatele ovlivnili, je zcela nepopiratelné, že Češi mají s keltskými Iry společného víc než s mnohými Slovany. Uvažme už jen společnou lásku k pivu, literatuře nebo hudbě. Irové jsou sice v konzumaci piva až za Českou republikou, přesto jsou
Co mají společného Češi a Irové Read More »
Jestli je možné říci o nějakém místě v Irsku, že se stejně nesmazatelným písmem zapsalo do národní historie i mytologie, pak je to právě Tara. Svou stopu zde otiskli nejen dávní keltští králové, pohanská bohyně Meadhbh či sv. Patrik, ale také protibritští vzbouřenci, kteří na samém konci 18. stol. utrpěli na Taře drtivou porážku, a dokonce
Tara – pozůstatky dávné slávy Read More »
Irské pivo a whiskey Irsko proslulo několika legendárními nápoji, které si dobyly svět svojí originalitou a typickým irským charakterem, v němž se prolíná bohatá tradice s jistým požitkářským přístupem k pití alkoholu za doprovodu hudby a různých příběhů. Tyto nápoje se postupem času staly symbolem Irska, jeho pohostinnosti a radosti z příjemné společnosti, pro kterou
Japonsko – země ležící na samé výspě euroasijského kontinentu (samozřejmě viděno z naší, evropské perspektivy) – bylo odpradávna opředeno aurou tajemna. Už benátský kupec Marco Polo, který sice Japonsko nikdy nenavštívil, nicméně doslechl se o něm při svém pobytu v Číně, ho čtenářům svého Milionu popsal jako bájnou říši plnou zlata, kterou si lze jen stěží představit,
Země s aurou tajemna Read More »
Spící sopka Fudži (milovníky Japonska též někdy nesprávně nazývaná Fudžijama) je se svou nadmořskou výškou 3776 m a charakteristickou siluetou nepochybně nejznámějším symbolem Japonska. Leží na rozhraní prefektur Šizuoka a Jamanaši a v posledních letech se stala turistickou atrakcí, na kterou se – zejména v letních měsících – stojí fronty. Fudži je oficiálně přístupná od 1. července
Hora Fudži – nejznámější symbol Japonska Read More »
Japonské zahrady jsou pozoruhodným fenoménem a je s podivem, že se žádná z nich neobjevila mezi novodobými sedmi divy světa. Jejich základní myšlenka snahy o harmonii člověka s přírodou a jejím koloběhem má prapůvod v Číně, ale Japonci si postupně spoustu zahradních prvků přizpůsobili svému osobitému a jedinečnému pohledu na svět. Zpočátku byly zahrady jen přepychem císařského dvora nebo šlechty,
Tisícileté hlavní město, srdce či perla japonského národa. To je Kjóto, jedno z velkých měst západního Japonska. Kjóto, původním názvem Heian-kjó, bylo založeno na sklonku 8. stol. podle čínských vzorů a zůstalo hlavním městem až do roku 1868. Dnes má Kjóto status zvláštní městské prefektury zahrnující další menší města a vesničky a rozkládá se až
Každé větší i menší japonské město alespoň jednou za rok ožívá festivalem. Přestože jsou festivaly lokální a mohou probíhat kdykoliv během roku, mají napříč Japonskem i mnoho společného. Všechny závisí na nadšení a dobrovolné práci místní komunity, spolků nebo studentů. Školní festivaly navíc často probíhají v období už beztak krátkých letních prázdnin. Mezi tři nejslavnější
Japonské letní festivaly Read More »
Přirozená geografická a po staletí trvající cílená společenská izolace Japonska se nutně odrazila i na národní povaze Japonců. Částečně na ni poukazovali již křesťanští misionáři, kteří se od druhé poloviny 16. stol. snažili systematicky šířit křesťanskou víru v tomto Bohem zapomenutém kraji světa, ale do centra pozornosti se dostala až v polovině 19. stol., kdy
Jací jsou Japonci? Read More »
Polovinu letošního roku bude světová pozornost upřena na Ósaku. Od 13. dubna do 13. října se tam bude konat Expo 2025, světová výstava, od níž se očekává, že do města přivede asi 28 milionů návštěvníků. Pro Ósaku nepůjde o novou zkušenost – světovou výstavu hostila ósacká prefektura v městě Suita, plynule navazujícím na severu na vlastní
Ósaka – nejen světové výstavy Read More »
Středověké feudální hrady patří k oblíbeným turistickým cílům v mnoha evropských zemích a podobně také návštěvníci Japonska rádi obdivují tamější samurajské hrady (v japonštině širo nebo džó). Jsou to vesměs bývalá sídla významných samurajských rodů, a přestože mají s evropskými hrady ledacos společného, v mnoha směrech se od nich výrazně liší. To je přirozeně dáno faktem, že dějiny Japonska
Ostrov Icukušima (známý také pod názvem Mijadžima) najdete v severozápadní části Hirošimského zálivu, na západě „Vnitřního moře“ Setonaikai. Dojedete k němu z Hirošimy snadno lodí. Jak napovídá sám název (dávné sloveso „icuku“ znamená „očištěný předstoupit před božstvo“, „šima“ pak „ostrov“), Icukušima je ostrovem, který pro mnoho lidí od pradávna díky své podmanivosti představuje posvátné místo naplněné uctíváním přírody a
Icukušima – podmanivá krása Read More »
Jméno Nara má hned tři významy. Jmenuje se tak prefektura v centrální části ostrova Honšú, jedna z osmi japonských prefektur, které nemají přístup k moři. Zároveň je Nara také hlavním a největším městem této prefektury asi s 367 000 obyvateli. A konečně se jménem Nara také označuje historické období mezi lety 710–794, kdy byla Nara hlavním městem Japonska.
Nara – město i prefektura Read More »
Kimono je jedním z prvků, které symbolizují Japonsko. V překladu toto slovo znamená „oděv“. Až do konce 19. stol. šlo o souhrnné označení pro japonský šat vůbec. Kimono není lidový kroj. Bylo běžnou součástí života Japonců po řadu století, mnoho Japonek jej běžně nosilo ještě v 70. letech 20. století, než jej zcela převálcovala konfekce z Evropy a Ameriky.
Kimono v průběhu staletí Read More »
Kamakura je jedním z nejznámějších měst současného Japonska a zároveň také jedním z nejoblíbenějších turistických cílů návštěvníků z celého světa. Její historie je delší než osm set let a během této doby prošla několika zcela odlišnými obdobími. Dobu největší slávy Kamakura zažila hned na samém počátku svých dějin, kdy se za éry Kamakura stala v letech 1192–1333 sídlem první
V roce 2013 byla zařazena na seznam Nehmotného kulturního dědictví UNESCO japonská tradiční kuchyně (wašoku), jejíž nedílnou součástí je i sake. Sake však není jen lahodným nápojem, který doplňuje a zvýrazňuje chuť japonských jídel, ale také kulturním fenoménem, jenž barvitě vypovídá o různých aspektech života japonské společnosti od nejstarších dob až po současnost. Znalost výroby sake
Sake – významná součást japonské kultury Read More »
Vratislav, Wrocław nebo Breslau? U jiných evropských měst by možná takhle položená otázka vyvolala další otazníky, u „Benátek severu“ ale ne, protože všechny tři historické názvy jsou správné a aktuální. V tisícileté historii metropole Dolního Slezska se totiž vystřídali vládci čeští, polští, rakouští i němečtí. Město si navíc oblíbil král český a císař římský Karel IV.,
Vratislav – metropole Dolního Slezska Read More »
Hrady a zámky Dolního Slezska Poměrně nevelké vojvodství Dolní Slezsko (necelých 20 000 km2) je unikátní tím, že v něm najdete čtvrtinu všech polských hradů a zámků. Velkou zásluhu na tom má romantické cítění 19. stol., kdy bylo módou nechat si přestavět některou hradní ruinu na půvabný zámeček. Své podkrkonošské sídlo tu tak měli jak
Za romantikou časů minulých Read More »
