Na nejvýchodnějším ze tří „prstů“ poloostrova Chalkidiki, jenž nese jméno Athos po Gigantovi, s nímž bojoval Poseidón, se na ploše 336 km2 rozkládá Agion Óros neboli Svatá Hora, autonomní mnišské společenství, které i dnes obestírá závoj tajemna. K největším zvláštnostem patří to, že na Athos nemají přístup ženy. Aby nesváděly mnichy na cestu pokušení a […]
Athos – ženám vstup zakázán Read More »
Připomínat Muhammada Alího, jak mává šavlí na statném oři před rodným domkem v makedonské Kavale, a to dokonce v nadživotní velikosti a v bronzu, je poněkud matoucí, ale jde pouze o shodu jmen. Samozřejmě se tu nepřipomíná celosvětově proslulý americký boxer Cassius Clay, který si po přestoupení k islámu zvolil jméno Muhammad Ali, nýbrž osobnost
Východní Makedonie Read More »
Vergina a Pella jsou archeologické lokality v řecké Makedonii, spojené s počátky dynastie makedonských vladařů, která zejména ve 4. stol. př. n. l. ovlivnila politický i kulturní vývoj jižní Evropy a Blízkého Východu, především v osobě krále Filipa II. a jeho syna Alexandra, jednoho z nejslavnějších vojevůdců všech dob. Vergina, ležící asi 80 km západně od Soluně,
Vergina a poklady z temnot dávnověku Read More »
Na severozápadě Řecka se skrývá Čechům nepříliš známé pohoří Pindos s úchvatnými kaňony a spoustou starých kamenných mostů. V horách dosahujících nadmořské výšky přes 2500 m vytvořily řeky Vikos a Aoos dva monumentální kaňony. Právě díky nim tu byl vyhlášen v roce 2010 geopark Vikos-Aoos, o sedm let později zařazený do sítě globálních geoparků UNESCO.
Severní Pindos – horský masiv na dohled sídla řeckých bohů Read More »
Poloostrov Peloponés je velký asi jako Jihočeský a Středočeský kraj s Prahou dohromady. Území nijak rozlehlé však skýtá množství zásadních památek ze tří nejvýznamnějších historických epoch Řecka – mykénského období, doby archaické a klasické i období byzantského. Když k tomu přidáme ještě nádherné moře, spektakulární pláže a francké či benátské pevnosti, vybere si tu každý.
Korint, Mykény, Epidauros a tak dál… Read More »
Dvě naprosto odlišné lokality uprostřed Peloponésu – jedna spojená s bájemi homérského období, ale bez hmatatelných památek, druhá pak coby otevřená učebnice byzantské středověké architektury. Vzdáleny jsou od sebe sotva 10 km a rozhodně stojí za pozornost. Dnešní Spartu založil z čistě romantických pohnutek teprve první řecký král Otto z rodu Wittelsbachů v roce 1834,
Janina Mnozí čtenáři si při zmínce o Janině, metropoli provincie Epirus (Épeiros) na západě Řecka, jistě vzpomenou na „janinského pašu“, kterého ve slavném Dumasově románu Hrabě Monte Cristo zradil, vydal Turkům a jeho ženu s dcerou prodal do otroctví Fernand Mondego, stejný padouch, jenž na začátku celého příběhu tragicky poznamenal osud mladého Edmonda Dantèse. Janina
Janina a krásy Epiru Read More »
V náboženských kultech hledajících kontakt s nadpozemskými silami či přímo s Bohem bylo běžné zakládání svatyní na vyvýšených místech a v izolaci od světského života, ale jen málokde na světě k tomu došlo v tak velké koncentraci jako v Thesálii v centrálním Řecku, v seskupení pravoslavných klášterů čili monastýrů známém pod jménem Meteora. V češtině máme sklon hovořit o „Meteoře“ v ženském rodu, ale jedná se
Mezi nebem a zemí – Meteora Read More »
Istrie Největší poloostrov severního Jadranu o rozloze 3500 km2 se rozkládá mezi Terstským a Kvarnerským zálivem a na severovýchodě dosahuje pohořím Učka a horou Vojak výšky 1401 m n. m. Z 90 % patří Chorvatsku, jen malá část na severu je slovinská a úplně nejmenší cípek náleží Itálii. Za svůj povrch vděčí vyvrásnění po dávné
Rovinj odděluje od porečské oblasti Limský záliv, jehož název se odvozuje od latinského výrazu „limes“ (hranice). Je dlouhý 9 km a široký kolem 800 m. Není to fjord, protože nevznikl zatopením ledovcového, nýbrž krasového říčního údolí, ale ani kanál, protože nebyl uměle prokopán. Rovněž se tu nenatáčely filmy o Vinnetouovi, jak se někdy tvrdí. Nicméně
Perla Istrie – Rovinj Read More »
Nejúrodnější a turisticky nejvytíženější je západní pobřeží Istrie, malebně členité a méně skalnaté než to východní. Často ho pokrývají stinné piniové a dubové lesíky, které pak směrem do vnitrozemí střídají olivovníkové háje a vinice. Zdejší architektura připomíná italskou a nezapře, že oblast po sedm století patřila do hájemství Benátské republiky. Historická část městeček s dominantním kostelem leží
Západní pobřeží Istrie od Savudrije k Vrsaru Read More »
Pula Největší kulturní a hospodářské středisko Istrie s 52 000 obyvateli kupodivu není jejím správním centrem (tím je malý vnitrozemský Pazin). Římané jí říkali Pollentia, Italové Pola, Slovinci Pulj. Za největšího rozkvětu v pozdní antice v ní žilo 30 000 lidí! Leží na samé jižní špičce Istrijského poloostrova a od Benátek ji po moři dělí pouhých 180 km.
Pula v objetí antiky Read More »
Vnitrozemí Istrie Hornatý či plochý, místy poměrně vyprahlý povrch a omezená infrastruktura neskýtají ideální podmínky pro dlouhodobou rekreaci. O to více láká istrijské vnitrozemí ke kratším výletům. Krasové podloží tu namnoze vytvořilo půvabná údolí s jeskyněmi, městečka usazená obvykle v majestátní vyvýšené poloze představují architektonické klenoty a v kostelích se tu setkáme s krásnými freskami. Cestování usnadňuje i
Kvarnerský záliv Východní istrijské pobřeží omývané Kvarnerským zálivem se od západního výrazně liší. Právě tady, v příjemném závětří pohoří Učka, začala před dvěma sty lety severojadranská turistika. Dech beroucí skalnaté scenerie a luxusní hotely byly odměnou za námahu dlouhé cesty. Mohla si ji ovšem dovolit jen společenská smetánka – aristokracie a podnikatelé. Když se v 60.
Kvarnerská riviéra Read More »
Největší chorvatský přístav a po Záhřebu a Splitu třetí největší město země (107 000 obyvatel) leží při ústí řeky Rječina do Jadranu. Je hlavním centrem na pobřeží Kvarnerského zálivu a branou k jeho ostrovům. V roce 2020 byla Rijeka jmenována evropským městem kultury, což podnítilo zvýšené úsilí o vylepšení její tváře. Od Rijeky na jih
Krk Už dávní Římané mu pro jeho přírodní bohatství (včetně velmi kvalitní vody) říkali Insula aurea. Jméno Curicta odvodili z ilyrského Kurik a řeckého Kurikon. Chorvaté, kteří sem přišli v 7. stol., ho pak zkrátili na Krk, slovo pro neslovanské cizince téměř nevyslovitelné. Dalmáti však ostrov nazývali Vikla, což Byzantinci změnili na Vekla, Italové později
Krk – Zlatý ostrov Read More »
Reklamní slogany podobných příměrů rády nadužívají, ale u Rabu je to pravda. Po Hvaru vykazuje nejvyšší počet hodin slunečního svitu, 2500 ročně. Nadto je chráněn před větry z moře blízkým ostrovem Pag, pouze ze severu od pevninského Velebitu sem hlavně v zimě fouká studená bora. Tomu odpovídá pusté severní pobřeží ostrova, zatímco jihozápad ležící v závětří doslova hýří zelení.
Rab – slunečný ostrov Read More »
Istrijská gastronomie Jako v každé chudé zemi, také na Istrii se sedávalo ke stolu s úctou a díkem i za to málo, co se na stole objevilo – všechno pocházelo od boha. Istrijská hospodyňka musela v minulosti ve své „kuchynji” vyjít s tím, co nabízela příroda. Hornaté vnitrozemí zajišťovalo živočišné produkty, pobřeží olivový olej, zeleninu
Istrijská gastronomie Read More »
Podvozek letadla L 410 se s drcnutím dotýká povrchu travnaté ranveje a za chvíli již letitý kunovický výrobek roluje k malé boudičce na kraji přistávací dráhy. Mara Serena Airport zní hrdý nápis nade dveřmi. Vystupujeme z letadla a vdechujeme překvapivě chladný vzduch. Na rozdíl od horkého a vlhkého pobřeží Indického oceánu je tu v nadmořské výšce kolem 1700 m
Masai Mara – poslední ráj divoké zvěře Read More »
Tsavo East Pneumatiky speciálně upraveného mikrobusu se marně snaží najít nějakou příjemnou trasu na „roletě“ vytlučené do prašné cesty. Tělo je obolavělé neustálým drncáním a horký vzduch, rozpálený poledním žárem, se tetelí nad krajinou. Všudypřítomný prach proniká otevřenými okny do vozidla a vytváří na nás tenkou rudou vrstvu. Nezdá se, že by v tuto dobu kterýkoliv
Tsavo East – království červených slonů Read More »
