Burgos na severu Španělska v autonomní oblasti Kastilie a León není jen jednou z mnoha zastávek na poutní cestě k hrobu sv. Jakuba do Santiaga de Compostela. Představuje jakousi esenci kastilské identity, jejímž hmotným projevem je zdejší katedrála, jedna z nejkrásnějších, nejušlechtilejších a nejvznešenějších v Evropě.
Vládne tu poklid napovídající, že město vždycky lpělo na tradicích a těžko opouštělo zaběhnuté zvyky a hierarchii hodnot. Ještě dnes na vás dýchne provinční atmosféra minulých dob, třeba na promenádě na břehu řeky Arlazón lemované letitými platany. V kavárničkách posedávají muži v klasických oblecích a ženy v kostýmcích, oproti jiným španělským městům je tu o poznání méně halasu. Kromě poutníků nepotkáte mnoho zahraničních turistů. Jako by se Burgosu vyhýbali. Je to škoda, neboť město si větší pozornost zaslouží a trocha turistického ruchu by ospalé ovzduší poněkud rozčeřila. Půjdete-li tudy do Santiaga, vyšetřete si jeden den navíc. Burgosem nestačí proběhnout, musí se vnímat všemi smysly, pomalu a důkladně.
Burgos byl oficiálně založen jako vojenská pevnost (burgo) roku 884, kdy bylo toto území získáno zpět na Maurech. Až do roku 1073 byl nepsaným hlavním městem království Kastilie a Leónu. Velmi brzy po svém založení se však proměnil v jednu z významných zastávek na cestě do Santiaga de Compostela. Město je ale bytostně spjato především s hrdinným bojovníkem proti Maurům, téměř mytickou postavou španělských dějin a protagonistou nejstarší dochované španělské hrdinské epopeje z 12. stol., Písně o Cidovi. Neví se, které příběhy Rodriga Díaze zvaného Cid Campeador jsou pravdivé a které plodem fantazie neznámého autora. Vědci se však shodují na tom, že místa zmíněná v eposu odpovídají skutečnosti. Burgos a Cid k sobě zkrátka prokazatelně patří, a tak určitě zavítejte na Cidovo náměstí, kde se vypíná obrovská jezdecká socha: Cid na cválajícím koni s mečem v ruce a vlajícím pláštěm za sebou.
Hrdinný bojovník spočívá i se svou ženou Jimenou v hlavní lodi burgoské katedrály. Náhrobek je sice obehnán ochranným provazem, ale klidu si tu bájný hrdina moc neužije. Místo Cidova posledního odpočinku je totiž jedním z důvodů, proč do katedrály proudí tolik lidí, zejména Španělů. Ostatky Cida a Jimeny sem byly převezeny v roce 1921 z nedalekého kláštera San Pedro de Cardeña.
Samotná trojlodní katedrála Panny Marie ohromí snad každého, kdo do Burgosu zavítá. Je třetí největší ve Španělsku, po chrámech v Seville a Palmě de Mallorca, a v roce 1984 byla zapsána na…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Poutní cesty do Santiaga de Compostela