Není v Evropě oblasti, kde by se moře zakusovalo do pevniny tak hluboce, jako na západním pobřeží Norska. Fjordy, mořské ruce s rozevřenými prsty, sahají mnoho desítek kilometrů do nitra hor. Délka norského pobřeží díky nim dosahuje neuvěřitelných 21 000 kilometrů, ačkoliv z jihu na sever měří vzdušnou čarou pouhých 2650 kilometrů…
Pověsti popisují bájné severské skřítky jako bytosti, které obývají nedostupné kouty přírody v horách, pod vodopády, v lesích a fjordech. Trollové žijí v temnotě a pokud na ně dopadne sluneční paprsek, promění se v kámen. Není divu, že si oblíbili skalní stěnu, k níž sluneční paprsky dosáhnou jen na chvíli při východu nebo západu slunce, a to ještě pouze v plném létě…
Stavkirke Neohromují velikostí gotických či barokních katedrál. Postrádají i jejich honosnost a okázalou výstavnost. Působí jednoduše, skromně a přívětivě, jak si křesťanství ve svých počátcích předsevzalo. Jejich nádherné malby a dokonale provedené řezby okouzlí a potěší duši. Tulí se k jezerům a horám norské krajiny, jako by z ní vyrostly. Vzhledem k tomu, že jsou celé ze dřeva, tomu tak vlastně i je…
Loď vyplula z pevninského městečka Bodø už před více než dvěma hodinami, ale na obzoru se stále neobjevuje očekávaný obraz. Střídavě hledáme z paluby vytouženou scenerii a schováváme se před silným větrem do nitra lodi. Hornaté pobřeží pevniny dávno zmizelo z dohledu, ale pověstné horské štíty vystupující přímo z moře až do tisícimetrové výšky pořád nikde. Jak už to bývá, právě když člověk ztrácí pozornost, cíl se konečně objeví: skvost severské přírody, stále ještě světem málo objevená exotika jménem Lofoty…
Sotva si kdo ve zbytku Evropy dokáže představit, jak geografická poloha Norska, dlouhé členité pobřeží, řada ostrovů, hornatý povrch a k tomu severské klima ovlivňují život jeho obyvatel. Drsná příroda jako by je ale zároveň povzbuzovala k nevídaným technickým dílům a inspirovala ke stavbám, jež s ní souzní…
Trajekt kličkuje mezi skalisky a přibližuje se k ostrovu. Kolem něho se s hlasitým překřikováním slétá stále víc racků. Nad střechami rybářských domků, jež v dopoledním slunci svítí pastelovými barvami, se k modré obloze vypíná červenohnědý maják. Ona nás vítá v plné kráse…
Červeným vagonkem Rødhette stoupáme do výšky 320 metrů nad mořem. Na druhém konci ocelového lana je zavěšen modrý Blåmann, který po kolejích pozemní lanovky Fløibanen sjíždí dolů. Bergen má ve znaku hradební bránu posazenou na sedmi kopcích. Fløyen je jedním z nich a z vyhlídky pod jeho vrcholem se nám otevírá nádherný pohled na město…
Daleko od norských břehů se na svých lodích dostali legendární Vikingové. Nejspíš objevili i Ameriku. Cizí krajiny nedaly Norům spát ani později. Koncem 19. století už byly kontinenty objeveny, a tak se Fridtjof Nansen vydal na severní pól. Dalším z Norů, kteří proslavili norskou vlajku na světových mořích, byl Thor Heyerdahl. Jejich příběhy vyprávějí muzea na poloostrově Bygdøy v Oslo…
Světový pohár ve skocích na lyžích končí každý rok v březnu v Holmenkollenu. Desetitisíce fanoušků s norskými vlajkami se v tento den vypravují na kopec nad Oslem, aby povzbudili všechny závodníky bez výjimky. Norové, velcí milovníci lyžování, považují Den Holmenkollenu neboli Holmenkolldagen za národní svátek…
Když zkušený norský námořní kapitán Richard With navrhl pravidelné lodní spojení severu a jihu Norska podél pobřeží, mnozí to považovali za bláznovství. Vždyť na námořní mapy se tehdy nedalo spolehnout a lodím sloužilo jen několik majáků. V roce 1893 norská vláda nabídla lodním společnostem licenci, kterou se nebál přijmout jen ostřílený mořský vlk With. S parníkem Vesteraalen vyplul z Trondheimu do nejsevernějšího místa Norska Hammerfestu – zrodila se Hurtigruten…
V zátoce Hustadvika leží malebný ostrov Håholmen. Již před čtyřmi staletími se na něm setkávali rybáři, aby odtud vyráželi na moře za úlovkem. Na ostrově se také zastavovali námořníci a obchodníci s rybami. Na začátku 18. století se rybářská vesnička na Håholmenu stala známou lovem tresek a jejich zpracováním…
Jižní pobřeží má díky své poloze nejvíce slunných a teplých dnů v celém Norsku. Dlouho toho využívali jen sami Norové, kteří sem často jezdí nejen na letní dovolenou, ale obyvatelé Osla často i na víkendy. Zahraniční turisté, lační především po drsném západním pobřeží plném rozeklaných dlouhých fjordů, objevují tuto klidnější oblast teprve v posledních letech…
Od moře až k náhorní plošině Hardangervidda na jihu Norska se rozkládá krásný a divoký kraj Telemark. Toto slovo, psané s malým začátečním písmenem, proniklo i k nám. Z vesničky Øverbø pocházel Sondre Norheim, jeden z pionýrů lyžování. Vynalezl vázání, které umožnilo lyžaři lépe lyže ovládat, i nový styl, elegantní postoj s pokrčenou nohou předsunutou dopředu, pro který se podle místa vzniku vžilo pojmenování telemark…
Jako by ta velkolepá stavba představovala samo Norsko. Vystupuje z moře podobná ledové kře. Svažité plochy mizející pod hladinou vytvářejí iluzi ledovce, jenž stéká do fjordu, a ostré hrany skleněných stěn připomínají štíty drsných hor. Laskavé a teplé dřevo uvnitř zase evokuje přívětivost a pohostinnost obyvatel i jejich vytříbený vkus…
Městečko Dale, které leží asi hodinu cesty na sever z Bergenu, proslavil obchodník Peter Jebsen, jenž pocházel ze Šlesvicka. Podnikal v textilní výrobě v Hamburku a později v Bergenu. V roce 1872 se poprvé prošel nenápadnou vesničkou Dale, kterou tehdy tvořilo jen několik farem. Zalíbilo se mu v ní, ale uvažoval hlavně pragmaticky – zdejší vodopád se mohl stát vhodným zdrojem energie pro průmyslový podnik. O sedm let později tu založil textilní továrnu nazvanou Dale Fabrikker, dnešní Dale of Norway…
Pozemní trasy z Česka míří obvykle do přístavů na severu Německa, odkud plují trajekty do švédského Trelleborgu. Po silnici E 6 vedoucí po pobřeží se pak dostanete do Osla. Jednou z variant je cesta po silnici do severodánského přístavu Hirtshals a odtud trajektem do norského Kristiansandu, případně Bergenu nebo Stavangeru. Trajekty Fjord Line Express společnosti Fjordlines do Kristiansandu jsou nejrychlejší, do Norska vás převezou za pouhé dvě a čtvrt hodiny…
Zpřístaviště ve Flåmu vyráží motorový člun vstříc vodám Aurlandsfjordu. Navlečeni do teplých vícevrstvých kombinéz, které se prý nafouknou, kdyby někdo náhodou spadl do ledové vody, s brýlemi na očích, v kožešinových čepicích a rukavicích si jeho pasažéři připadají jako kosmonauti. Jakmile člun zrychlí, přitahují si čepice ještě víc přes uši. Přímo z vody vystupují ostré štíty skal obalené ostře zelenou trávou. Kormidelník a průvodce v jedné osobě občas zavede člun ke břehu, vypne motor a upozorní pasažéry na vodopády padající po strmých skalách, farmu vysoko na úbočí či půvabné rybářské vesničky, jež se vylidňují i proto, že jsou těžko dostupné. Když mají štěstí, zahlédnou turisté i tuleně…
