New York

Pátá avenue je opravdovou páteří Manhattanu. I když neleží v jeho polovině, rozděluje ostrov na východní a západní část. Všechny ulice směrem k East River se označují písmenem E, zatímco na druhou stranu k Hudsonu nesou před svým názvem označení W. V povědomí lidí žije jako drahá nákupní ulice, ale to je pravda jen částečná. Při své délce téměř

Demografické složení New Yorku je fenomenální. V průběhu historie se stal v rámci Spojených států největším italským, irským, židovským, indickým, hispánským, afroamerickým, korejským, ruským a čínským městem. V mnoha případech je i největším městem daného etnika mimo jeho domovinu. Částečně je to dáno počtem obyvatel New Yorku, který je téměř stejný jako součet populací tří v pořadí následujících amerických

Slavné uskupení výškových budov mezi Pátou a Sedmou avenue nad střední části Manhattanu, známé jako Rockefellerovo Centrum, není jen ukázkou vzepětí amerického urbanismu před 2. sv. válkou, ale též skvělým příkladem spojení dobových uměleckých proudů v duchu tzv. art deco. U zrodu centra stál John D. Rockefeller Jr. z rodiny významných podnikatelů, který se do

Mrakodrap Termínem „sky-scraper“ se původně označovala trojúhelníková plachta na vrcholcích lodních stěžňů. Psával se s pomlčkou a znal ho mimo námořnickou branži málokdo. Když se na konci 19. stol. v Chicagu objevily první výškové budovy s ocelovou konstrukcí, začal se tento výraz používat právě pro ně. Nové slovo vešlo do povědomí lidí stejně rychle, jako se v Americe šířila technologie,

Podivuhodné soustředění muzeí v severní části Páté avenue vedlo k tomu, že se tento její úsek označuje jako „Muzejní míle“. Unavený poutník, který nejraději chodí pěšky, „aby o nic nepřišel“, by nám onu míli ovšem spočítal na poctivé tři kilometry a kromě toho: za pozornost nestojí jen muzea na Páté avenue. New York je nejen městem mrakodrapů

Central Park New York leží na 40. rovnoběžce, stejně jako Soluň či Neapol. Ne vždy je to zřejmé, soudě podle občasných období v zimě, kdy údolím řeky Hudson proudí studený arktický vzduch a teplota klesá hluboko pod nulu. Naopak léta tu bývají k nevydržení. Kombinace vysoké vlhkosti a vedra proměňuje Manhattan v rozpálenou prádelnu, v níž teplotu ještě