Pomořansko

Pomořansko Mnozí čeští turisté už dávno prozkoumali polské regiony přiléhající k českým hranicím a Jelení Hora, Valbřich či Vratislav pro ně nejsou žádnou novinkou. Na severu Polska ale čeká u břehů Baltu na Čechy přece jen méně známá oblast, která však začíná přitahovat stále více zájemců o historii, přírodní krásy, sport, zajímavou gastronomii či prostě […]

Když se podíváte na fotografie Gdaňsku z konce 2. sv. války, spatříte apokalypsu. Devadesát procent domů v centru bylo zničených. Když se tudy projdete dnes, třeba po Královské cestě, uvidíte krásně zrekonstruované budovy. Možná, že vypadají ještě lépe než v dobách své největší slávy. Mnohým to připadá jako zázrak. A svým způsobem také je. Gdaňsk,

Ještě na konci první světové války byla Gdyně jen malou rybářskou vesnicí, ale už těsně před začátkem té druhé měla 130 000 obyvatel a dnes překročila čtvrt milionu. Co bylo důvodem takového rozvoje? Nejistá situace kolem nedalekého přístavu Gdaňsk, který se stal po 1. sv. válce svobodným městem, naprostá většina jeho obyvatel měla německou národnost a

Poloostrov Helská kosa byl po celá staletí zaslíbenou zemí pro rybáře či prodejce ryb. Pak se stal vojenskou oblastí, kam se normální smrtelníci moc nedostali. Dnes se proměnil v ráj turistů, kterým nabízí kilometry pláží s jemným pískem, krásnou přírodu, různé atrakce a pochopitelně i rybí speciality. Helská kosa vznikla díky mořskému proudu tekoucímu podél

Krajina vody, větru a písku – to je Sloviňský národní park, jedna z biosférických rezervací UNESCO a rovněž lokalita chráněná Ramsarskou úmluvou o mokřadech mezinárodního významu. Park o rozloze více než 327 km2 leží asi 80 km na západ od Gdyně, na pobřeží nejsevernějšího cípu Polska, mezi osadami Łeba a Rowa. Jmenuje se po Slowińcích,

Když přijíždíte k Malborku směrem od Gdaňsku, objeví se před vámi hrad v celé své majestátnosti, navíc i s romantickým odrazem na hladině řeky Nogat. Je to strhující podívaná. Není divu, jde o největší čistě gotickou stavbu na světě a zároveň největší hrad postavený z cihel. Vybudoval ho řád německých rytířů a za dobu, po kterou mu

Jižně od Gdaňsku leží region Kociewie, plný zajímavostí přírodních i historických. Jeho hlavní centrum – Starogard Gdański – je z metropole Pomořanska vzdáleno asi 50 km. V regionu žije na 350 000 lidí, kteří hovoří svérázným dialektem polštiny (třeba „děti“ se tu řeknou „gzuby“) a uchovávají si folklorní tradice, jež už jinde namnoze vymizely. Obdiv budí

Polské slůvko „żuławy“ znamená „nízké břehy“ – v našem případě označuje především deltu řek Visla (Wisła) a Martwa Wisła. Celková rozloha této nížiny je zhruba 1740 km2, přičemž skoro třetina leží pod úrovní moře. Najdete tu i vůbec nejnižší bod Polska (1,8 m pod úrovní mořské hladiny). Lidé zde žili už v době bronzové – vzhledem

Mezi největší a nejkrásnější lesní plochy Polska patří Bory Tucholskie o rozloze přibližně 3000 km2, které tvoří biosférickou rezervaci UNESCO. Kraj pokrytý převážně borovicovým lesem nabízí téměř nenarušenou přírodu (žijí zde dokonce vlci) spolu s více než 900 jezery, z nichž asi čtyřicet má plochu větší než 1 km2. Unikátní reliéf krajiny vytvořil odtávající skandinávský ledovec, po

Jen kousek od trojměstí Gdaňsk-Sopoty-Gdyně leží o něco méně známé, ale stejně atraktivní dvojměstí Słupsk-Ustka. Obě města se dobře doplňují – zatímco historický Słupsk, třetí největší město Pomořanského vojvodství, je průmyslovým centrem, menší Ustka je moderní lázeňské letovisko na Baltu. Jméno města Słupsk, kdysi významného člena hanzy, je odvozeno od řeky Słupia, která ho obtéká

Kašubsko je půvabný region v Pomořansku, obývaný většinově příslušníky původního západoslovenského etnika Pomořanů-Kašubů, jichž tu dnes žije asi 300 000 (kromě toho jsou silné kašubské menšiny v USA a Kanadě). Po dlouhé věky Kašubové trpěli rozpínavostí německého souseda, teprve v posledních desetiletích mohou naplno rozvinout svoji kulturu. Seznámit se s ní stojí za to. Počátky Kašubů