Chcete spatřit nejkrásnější z berlínských zámků? Navštivte Charlottenburg s jeho barokní zahradou a zajímavými sbírkami!
Starší ze dvou nejnavštěvovanějších hohenzollernských letních rezidencí leží na území západního Berlína. Původně se jmenoval Lietzenburg a stavěl ho Johann Arnold Nering od roku 1695. Ještě před svou korunovací na prvního pruského krále ho Bedřich I. věnoval své krásné a oduševnělé, v pořadí už druhé manželce Sofii Charlotte, která z něj učinila „chrám múz, v němž vestálky udržovaly věčný oheň a zabydlela se tu moudrost a vzdělanost“, jak později napsal Bedřich Veliký. Ke stálým návštěvníkům patřil především filozof Leibniz, diskutovalo se tu a hrálo divadlo. Paní domu mluvila plynně šesti jazyky a kultura jí zjevně dávala zapomínat na fakt, že její manžel, lidově nazývaný Schiefer Fritz – Křivý Béďa, měří pouhých 153 cm, má hrb a kulhá.
Pro královské potřeby ovšem původní skromný zámek nestačil, a tak Eosander von Göthe přistavěl západní křídlo s oranžerií, vstupní prostor uzavřel čestným dvorem a střední trakt doplnil 48 m vysokou kupolovitou věží, završenou pozlacenou sochu Fortuny jako větrnou korouhvičkou. Tato rotunda dala vzniknout skvělým kruhovým sálům v obou patrech zámku.
Čestný dvůr zdobí od roku 1952 bronzová jezdecká socha „Velkého kurfiřta“ Bedřicha Viléma, kterou vytvořil Andreas Schlüter. Platí za nejvýznamnější dochovanou sochu tohoto druhu severně od Alp. Původně zdobila Dlouhý (dnešní Radniční) most před berlínským městským zámkem. Za 2. světové války měla být odvezena do bezpečí na nákladní lodi, která se potopila do Tegelského jezera. Sochu to však opravdu…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Berlín