A jede se na výlet – loď se jen nepatrně pohupuje, moře je klidné, sluníčko svítí, co více si přát! Ale pozor, náš cíl má temnou minulost. Čeká nás totiž château d’If, díky Alexandru Dumasovi jedna z nejslavnějších věznic světa.
„Dantès … spatřil, jak na sto sáhů před ním vystupuje černá a strmá skála a na ní jako zbytečný přílepek z kamene se zvedá pochmurná pevnost If. Tento podivný útvar, toto vězení, opředené tak pronikavou hrůzou, tato pevnost, živící Marseille už po tři sta let svými truchlivými zvěstmi, zapůsobila na Dantèse, když se před ním tak náhle zjevila, … asi tak, jako působí popraviště na odsouzence k smrti.“ Takhle popisuje Alexandre Dumas v prvním díle románu Hrabě Monte Cristo příjezd lodí k ostrůvku If. Skála je ve skutečnosti černá jen tam, kde ji olizují mořské vlny, jinak je bělavě šedá, ale ostatní docela sedí. Velký romanopisec zde nechal svého hrdinu trpět celých 14 let a přidal k němu ještě druhou slavnou postavu, abbého Fariu. Právě tato dvojice a jejich cely jsou pro mnoho návštěvníků hlavním důvodem, proč na ostrůvek přijeli. V případě Farii je ale fikce pouze částečná. Dumas se do jisté míry inspiroval skutečným abbém Fariou, jedním z prvních badatelů v oblasti hypnózy a autosugesce, který však pocházel z Goy v Indii a možná byl na ostrově If opravdu nějakou dobu vězněn, nicméně zcela jistě tam nezemřel.
Ve světle dvou cel (v té Fariově je dokonce umístěn monitor, na kterém návštěvník vidí sebe sama) spojených tunelem ve zdi by se však nemělo zapomínat na realitu – pevnost byla skutečným vězením, kde trpěla spousta skutečných vězňů, často z politických nebo náboženských důvodů. Zdaleka ne každý měl tu možnost jako mladý hrabě Mirabeau, který měl dost peněz, aby si koupil fešáckou celu v prvním patře s oknem a krbem, a ještě navrch sváděl kuchařku.
Kousek před vjezdem do marseilleského Starého přístavu zdají se být v ranním slunci skoro na dosah ruky čtyři ostrůvky souhrnně nazývané Frioul. Pevnost k ochraně přístavu se na nejbližším z nich stavěla v letech 1524–1531. Pozoruhodnou historkou vstoupil ale If do dějin ještě před tím. Portugalský král Manuel I. dostal od vládce indického Gudžarátu darem nosorožce. Rozhodl se, že podivné zvíře věnuje papeži Lvu X., a vypravil ho roku 1516 z Lisabonu do Říma na lodi, která se na několik týdnů zastavila u ostrůvku If. Tam nosorožce obdivoval i francouzský král František I. Mělo by jít o stejné zvíře, které na své slavné rytině z roku 1515 vyobrazil Albrecht Dürer, když potřebnou skicu dostal od německého, z Moravy pocházejícího tiskaře a geografa Valentina Ferdinanda působícího v portugalském hlavním městě.
Pevnost If má čtvercový půdorys o délce strany 28 m, ve třech rozích ji doplňují mohutné válcové věže. Na počátku 18. stol. pak vyrostla na ostrůvku o ploše pouhých tří hektarů ještě nízká budova pro strážné, jejímž autorem byl slavný vojenský architekt, markýz de Vauban. Výhodná osamělá poloha bez možnosti úniku předurčila pevnost záhy i k jiným než obranným účelům. Za prvního vězně se tradičně považuje rytíř Anselme, odsouzený v roce 1580 za spiknutí proti monarchii. I jeho cela, v níž byl po nějaké době zardoušen, se v pevnosti ukazuje. Stejně jako třeba Kléberova cela, v které však nebyl slavný generál vězněn, ale byly tam uloženy jeho ostatky po přivezení z Egypta, kde byl zavražděn, nebo cela pojmenovaná po další legendární postavě, Muži se železnou maskou.
Lodě, které jezdí na If, obsluhují celé souostroví po okružní trase. Z ostrova If proto zamíříte nejprve do přístaviště Port de Frioul a pak teprve zpátky do Marseille. Koupíte-li si dražší jízdenku na dva ostrovy, můžete i při druhé zastávce vystoupit. Přístaviště leží u hráze spojující oba větší ostrovy, Pomègues a Ratonneau. Na druhém z nich byla postavena počátkem 19. stol. karanténní stanice pro námořníky, ale dnes nabízí ostrov hlavně možnost k piknikům, koupání nebo pozorování mořských ptáků. Pomègues je zase zajímavý tím, že na něm funguje jedna z mála rybích farem ve Francii, která odchovává mořčáky evropské a mořany zlaté, s nimiž se posléze můžete setkat v marseilleských restauracích a supermarketech. A tak si člověk pomalu čistí hlavu a chmurné myšlenky z pevnosti If ho opouštějí.