Gadara
Umm Qajs vám učaruje naprosto vším, svou polohou, výhledem na Golanské výšiny a město Tiberias i majestátními ruinami, které na jaře ožívají barevnými koberci vlčích máků a dalších květů. Ve své době byl coby starověká Gadara renomovaným kulturním centrem, domovem několika klasických básníků a filozofů včetně Theodora, zakladatele rétorické školy a učitele císaře Tiberia. O Gadaře psali Plinius i Flavius Josephus. Duch antické vzdělanosti se zde vznáší i dnes, vybízí návštěvníky k tomu, aby se v hektické době na chvíli zastavili a načerpali energii, která sálá z kolonádové terasy hrající všemi barvami vápence, čediče a mramoru, nebo si vychutnali západ slunce z neporušeného hlediště západního divadla.
Umm Qajs patří k místům, která většina návštěvníků Jordánska do svého cestovního itineráře nezahrnuje, zejména pokud tam jede poprvé. Kdo ho ale objeví, nebude litovat. Pohled na údolí Jordánu, hraniční řeku Jarmúk a Galilejské jezero je odtud vskutku úchvatný.
Ve 4. stol. př. n. l. byla Gadara živoucím centrem helénistické kultury, pocházel odsud např. Menippos, řecký filozof a satirik. Město zničené během povstání Makabejských nechal znovu vybudovat v roce 63 př. n. l. římský generál Pompeius a začlenil ho do Dekapole, aliance deseti helénistických měst. V této době tu žili Filodémos, slavný epikurejský filozof, a Meleager, básník lásky a tvůrce epigramů. V Bibli (Matouš 8: 28–34) se s Gadarou spojuje zázrak, kdy Ježíš vyhnal zlé duchy ze dvou posedlých mužů a nechal je vstoupit do stáda vepřů, které pak seběhlo ze srázu a utopilo se v Galilejském jezeře. Lokalizace ale není jednoznačná, Marek i Lukáš umisťují tento zázrak do Gerasy a v moderní době se objevily i další názory….
Další články z vydání o Jordánsku naleznete zde