Gotthard Panorama
Od roku 2016 je kanton Ticino expresně dostupný novým nejdelším tunelem světa pod gotthardským masivem Alp o délce 57 km. V provozu však zůstala i stoletá horská železnice s tunelem dlouhým 15 km. Proč stojí za to prodloužit si cestu na jih?
Gotthard. Mohutný alpský masiv tvořil po staletí přirozenou přírodní bariéru, která značně komplikovala přístup do dnešního Ticina od severu. Jediná cesta vedla přes dvoutisícový průsmyk, spolehlivě přístupný pouze během několika nejteplejších měsíců v roce; tamní horská silnice se od podzimu do pozdního jara ostatně zavírá dodnes.
Opravdovou revoluci v gotthardské dopravě přinesla teprve železnice na sklonku 19. stol. – tehdy byl otevřen za strašlivou cenu stovek obětí první gotthardský tunel, který je dnes srdcem světoznámé Gotthardské železnice. Až se vypravíte do Ticina, nenechte si v žádném případě ujít mýty opředený starý Gotthard. Nehledě na to, že už pár let vede na „italský“ jih Švýcarska výrazně rychlejší cesta nejdelším tunelem světa.
Gotthard Panorama Express
Víc jak stoletý Gotthard je historickou pýchou švýcarských železnic. A současnou pýchou téhle trati se stal namísto mezinárodních expresů a různých modelů „pendolin“, jež ustoupily z točité alpské dráhy do nového expresního rekordního tunelu, panoramatický Gotthard Panorama Express. Součástí výletnické nabídky jsou bohatě prosklené vozy s obřími okny zakrojenými až do střechy v první třídě a stahovací okna ve druhé třídě pro lepší fotografování bez odlesků.
Jaké jsou milníky dvouhodinové železniční výpravy ze severu Švýcarska do Ticina? Začíná se po tříhodinové plavbě parníkem z Luzernu na nádraží Flüelen u Luzernského jezera – kdysi tu bývalo překladiště zboží z parníků na hřbety mul. Dál se jede přes Altdorf, kde podle pověsti sestřelil švýcarský národní hrdina Vilém Tell kuší jablko z hlavy vlastního syna, čímž odpálil ozbrojený odpor proti Habsburkům. Poté se Gotthard Panorama Express třikrát v různé výšce prosmýkne kolem ikonického barokního kostela ve vsi Wassen – tady je názorně vidět, kterak stavitelé vyřešili strmé stoupání zakroucením železnice.
Příští zastávka: Göschenen (1111 m n. m.) – tady je severní portál starého tunelu z roku 1882 a také hřbitov s pomníkem 199 mužů včetně hlavního stavitele Louise Favreho; ti všichni zemřeli na stavbě, někteří dokonce střelami…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Ticino