Mnozí lidé, kteří navštívili tento národní park, hovoří o pohoří Teton jako o uměleckém díle přírody vypracovaném do všech detailů. Je krásné ve všech ročních dobách a jeho hrotité štíty se zvedají téměř dva a půl tisíce metrů nad okolní terén jako monumentální skalní koruna. Jeho objevitel, kanadský traper Astorian, ho nazval v kanadsko-francouzském žargonu „les Troi Tétons“, tři prsy.

Pohoří je součástí horského systému Skalnatých hor. Leží v jejich střední části, na jižním okraji Yellowstonské tabule. Svou genezí sdílí Tetonské pohoří osudy Skalnatých hor. Bylo vyvrásněno v druhohorách a jeho základ tvoří převážně prekambrické horniny – žuly, ruly, krystalické břidlice a pegmatity. Erozí téměř snesené pohoří oživila asi před deseti miliony let série zlomů, podél nichž nastal složitý pohyb zemských ker. Západní část postiženého území se vysunula jako hrásť s nápadně strmým, stupňovitým východním svahem, a tak se zrodil tetonský horský masiv. Současně se zrodem hor se celá východní polovina území propadala jako příkopová propadlina, která se pod východními svahy hor jeví jako rozlehlá pánev, známá jako Jackson Hole. Celkovému poklesu na tomto území vzdorovala jediná zemská kra, která se uprostřed pánve vysunula a dnes se z ní zvedá jako nápadný kopec Gros Vente Buttes, pod nímž leží město Jackson.

Tetonský horský hřbet není nijak velký. Táhne se asi 50 km severo-jižním směrem a dosahuje šířky od 15 do 25 km. Přiměřené rozměry má také na jihovýchodě přilehlá pánev Jackson Hole. Je to trochu paradox, ale ona dramatická krása zdejších hor vznikala díky ledovcovým splazům, pod nimiž se hory doslova ztrácely. V posledních dvou milionech let se tady opakovalo trojí zalednění, přičemž to první bylo nejmohutnější. Horské ledovce klesaly až na úpatí a od severu, z Yellowstonských hor, se sem dokonce připlazil mezihors…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Severozápad USA