Ulster American Folk Park

Americká banka New York Mellon je největším správcem finančních aktiv na světě. Vznikla spojením dvou velmi starých peněžních institucí, Bank of New York a Mellon Bank. Tu v roce 1869 založil v Pittsburghu šestapadesátiletý Thomas Mellon, do té doby úspěšný právník a soudce. S rodiči přišel do Ameriky ze severoirského hrabství Tyrone a našel v ní zemí zaslíbenou.

Thomas Alexander Mellon se narodil v roce 1813 v Camp Hill Cottage, v domě, jenž krátce předtím dostavěli jeho otec a strýc. Kolem bíle omítnutého podlouhlého přízemního farmářského stavení krytého došky dnes pobíhají slepice. Pletou se pod nohy návštěvníkům unikátního parku, otevřeného v roce 1976, jehož vybudování kolem rodného domu Thomase Mellona iniciovali jeho potomci. Ulster American Folk Park vypráví příběhy více než dvou milionu Irů, kteří v průběhu 18. a 19. stol. emigrovali do Ameriky. Rozsáhlá expozice sestavená z historických materiálů, novinových textů a dokumentů, kreseb a obrazů, ale i autentických předmětů, seznamuje s politickou a hospodářskou situací Irska, jež jeho obyvatele nutila opouštět své domovy, vydávat se na strastiplnou a nejistou cestu za moře a tam hledat lepší budoucnost. Za oceán odešli i Thomasovi prarodiče a další příbuzní, a tak o tom přemýšleli i jeho rodiče. Četli o Novém světě knihy a noviny, dostávali dopisy od svých přátel a často o tom po nocích debatovali. Když bylo Thomasovi pět roků, vydali se do přístavu. Ve skanzenu pod širým nebem, jenž je další částí parku, se z irského venkova do Nového světa vydáte v jejich stopách.

Cesta začíná ve Starém světě prohlídkou typických staveb irského venkova, které sem byly svezeny z různých částí Ulsteru, zrestaurovány pod dohledem historiků a vybaveny původním nábytkem a běžnými předměty denní potřeby. Z hor Sperrins sem bylo kámen po kameni přemístěno jednoduché obydlí z druhé poloviny 18. stol., kryté doškovou střechou. V jediné místnosti žila celá rodina, jež si pěstovala brambory na malém pronajatém políčku. V malém přístavku chovala prase, to ale jen v časech dobré úrody brambor. Irská vesnice se neobešla bez kovárny, ve skanzenu také stojí dům s tkalcovským stavem, na němž si rodina přivydělávala, aby měla peníze na pronájem zemědělské půdy. V obou staveních předvádějí lidé oblečení do dobových kostýmů práci řemeslníků a návštěvníkům vyprávějí o životě před dvěma staletími. V krbech hoří skutečné dřevo, a pokud hospodyně předvádějí přípravu nějakého jídla, dají vám ochutnat.

Na modlitby ve zdejším presbyteriánském kostele vzpomíná Thomas Mellon ve svých paměte…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Irsko