Jordánci
Jordánsko je v posledních letech stále oblíbenějším cílem našich turistů, kteří tam jezdí objevovat historické památky, jedinečnou a pro nás velmi exotickou pouštní přírodu, ale také tamní kulturu a společnost. Jaké jsou?
Pravidlem číslo jedna je nesrovnávat. Zapomeňte na standardy, na které jste zvyklí z domova. Přijeli jste objevovat jinou kulturu, proto se snažte oprostit od té své. Každá kultura má svoje kladné a záporné stránky – to, že je odlišná, neznamená, že je horší než ta moje. Je zkrátka jiná, a tak to má být.
Jordánci zůstávají v srdcích beduíny. Jejich základní životní hodnoty stále reprezentují solidarita, čest, pýcha a štědrost. Jordánci vždy oscilovali mezi nomádským a usedlým městským způsobem života, protože v městech prodávali a nakupovali různé zboží a suroviny. Na východě a jihu země dodnes vévodí krajině černé beduínské stany z ovčí vlny a kozích chlupů (bajt aš-šaʼr – „dům ze srsti“). Stan, základní symbol pohostinnosti, je zpravidla rozdělen na část soukromou a veřejnou, kde se přijímají hosté. Polokočovnému životu se dnes věnuje už jen hrstka obyvatel, ve stanech tráví jen několik měsíců v roce.
Ahlan wa Sahlan
Jordánci jsou milý a pohostinný národ, který se odnepaměti rád sbližoval s cizími kulturami. Větu „Ahlan wa Sahlan“, případně „Welcome to Jordan“, kterou budete slýchat na každém kroku, myslí Jordánci naprosto upřímně. Při večerních procházkách v centru Ammánu se možná budete cítit mnohem bezpečněji než v Praze nebo kterékoli jiné evropské metropoli. A nakonec budete z Jordánska odjíždět s pocitem, že tohle by se vám doma nikdy nestalo: V autobusu muži vždy uvolní místo ženě, v obchodech, pokud vám rovnou sami nenabídnou něco k ochutnání, můžete ochutnat cokoli, navíc vás pozvou na šálek kávy nebo čaje. K nákupu často dostanete dárek, všichni se navíc usmívají, zapomeňte na zamračené prodavačky! Když nemáte drobné, nevadí, když je nemá ani prodejce, i přesto si můžete knížku odnést a zaplatíte, až půjdete příště kolem. Od příslušníků cizí kultury se vám paradoxně dostane větší důvěry. Připravte se na to, že váš osobní prostor bude pozměněn a všechny aktivity mnohem osobnější. Jordánci vám budou klást otázky týkající se rodinného života a budou vás zvát k sobě domů. Samozřejmě většina těchto pozvání zůstane pouze v rovině konverzace, přesto je nejlepším způsobem, jak cokoli odmítnout, říci „šukran“ („děkuji“) s rukou na srdci a s drobným úklonem. Pokud chcete někoho fotit, požádejte o svolení. Jediné, nad čím se mohou Jordánci mračit, je nevhodné oblečení nebo projevy náklonnosti mezi páry. Cizinec by si neměl například v autobusu sednout vedle místní ženy. Ženy by neměly kouřit na veřejnosti (výjimkou jsou kosmopolitní kavárny a restaurace). V taxíku si ženy sedají vždy dozadu.
Jordánské ženy
Ženy v Jordánsku se v porovnání se sousedními zeměmi těší relativní svobodě a řadě privilegií. Obecně lze říci, že záleží na tom, z jakého prostředí a vrstvy žena pochází. Větší množství peněz přináší větší míru svobody. Křesťanky a beduínky mají větší volnost. Beduínské ženy většinou nosí pestrobarevné oblečení a jsou v rámci klanu velmi respektovány. Zvláště starší ženy, někdy s ochranným tetováním na bradě, mají velkou autoritu. Většina jordánských žen je zaměstnána ve školství a zdravotnictví, ale zastávají i vysoké posty v obchodu a politice. První ženou v parlamentu byla začátkem 90. let 20. stol. Túdžán Fajsal. V roce 1995 byla v Adžlúnu zvolena starostkou žena, o rok později byla jmenována první soudkyně a dnes existují i ženy taxikářky. Muslimské ženy chodí většinou oblečeny v západním stylu, přičemž nosí dlouhé volné oblečení a šátek na hlavě. V roce 2001 byla věková hranice pro uzavření sňatku zvýšena na 18 let, ale muslimští zákonodárci stále mohou potvrzovat i sňatky nezletilých. Problémem je vysoká porodnost u Palestinců. Dohodnuté sňatky jsou dodnes běžné, ale dívka má zpravidla možnost volby. Otázka cti je nicméně v tradičních kruzích stále velmi důležitá. Výjimkou nejsou ani vraždy ze cti, proti kterým se často demonstruje. Polygamie je sice legální, ale vzácná. Ani segregace pohlaví ve školách se dnes příliš neuplatňuje. Nicméně při svatbách v ortodoxních muslimských rodinách slaví muži a ženy odděleně, některé restaurace mají sekce pro rodiny a ženy a některé kavárny jsou vhodné pouze pro muže.
Další články z vydání o Jordánsku naleznete zde