Zámky v jordánské poušti? Na první pohled se zdá, jako by došlo k chybě v překladu, ale jordánská část Syrské pouště (al-Badíja), která místy připomíná nehostinnou měsíční krajinu posetou nekonečným množstvím ostrých pazourků a všemi barvami hrajících kamenů, ukrývá netušené architektonické skvosty. Tato část země je vzhledem k tvrdým přírodním podmínkám nejméně osídleným jordánským regionem.
Pouhá hodina cesty z Ammánu vás rázem přenese o několik stovek let zpátky do slavné doby Umajjovců. Zdařilé fresky, které zdobí stěny a stropy některých zámečků, dávají tušit, že zdejší krajina nebyla vždy tak vyprahlá a sluncem vypálená doběla. Gazely, jeleni, medvědi i ptáci možná byli tím důvodem, proč se v letních měsících umajjovští chalífové s celým dvorem uchylovali mimo město, aby si vychutnávali nespoutanost zdejší přírody, oddávali se lovu, pitkám a dalším světským radovánkám, které si nemohli dopřát za zdmi rigidních městských paláců. Umajjovští princové přece jen v srdci zůstávali beduíny.
Zámků a hrádků, z nichž některé představují paláce nebo pevnosti, jiné karavanseráje či soukromé lázně, se v různém stavu dochovalo několik desítek. Táhnou se až k hranicím s Irákem a nacházejí se také na iráckém a syrském území. Bývaly oblíbenými stanicemi na poutních a obchodních trasách křižujících Arábii. Některé byly poničeny častými zemětřeseními nebo vyrabovány a jsou dnes v ruinách, jiné byly nákladně a citlivě zrekonstruovány.
V rámci jednodenního výletu z Ammánu lze stihnout návštěvu čtyř nebo pěti pouštních zámků, které jsou přístupné veřejnosti. Většina pochází ze 7. a 8. stol., kdy jordánské území spadalo pod přímou správu umajjovské dynastie vládnoucí z Damašku. Představují architektonicky zcela unikátní a nezvykle dekorované stavby, které kombinují antické vzory s byzantským a raným islámským uměním. Některé budovy jsou opevněné, a právě tato skutečnost přivedla v posledních letech vědce na myšlenku, že šlo o důležitá centra zemědělských regionů. Pompézní audienční síně byly plně vybaveny pro oficiální recepce a dvorské rituály. Arabský dvůr jako dědic římského a byzantského impéria zdědil nejen jejich byrokracii, ale i protokol, liturgii a zvyklosti. Zámky se odlišují svým vzhledem (některé mají přísně čtvercový půdorys s centrálním dvorem, jiné jsou zcela asymetrické) i použitým materiálem (kombinace kamene a pálených cihel). Palácové pokoje se mohou pochlubit štukovou výzdobou a reliéfy ve tvaru vinných listů a svitků. V byzantském stylu byly vytvořeny také podlahové geometrické a figurativní mozaiky. Zatímco malby (postavy, zvířata, lovecké scény) jsou křesťanského původu, sochy, které zdobily lázně, se inspirovaly antickým odkazem.
Qasr Charrána je impozantní stavba, z níž dýchá historie. Svou strukturou připomíná římské castrum, vojenský tábor, od jehož označení se odvozuje i arabské slovo qasr (zámek). Qasr Charrána byl postaven kolem roku 710 za vlády umajjovského chalífy al-Walída I. Celou stavbu lemují vestavěné kruhové věže. Ticho a harmonii místa sem tam naruší jen mávnutí ptačích křídel; holubi a bělostné hrdličky jsou tu jedinými pány už pěkně dlouho. Sluneční paprsky dopadají na prostorný dvůr, který vypadá jako pohádková kulisa. Venkovní teplota v létě šplhá k 45 °C, vzduch se tetelí, ale v důmyslně…