Kutaisi - Chrám Smrti Panny Marie neboli Bagrati

Kutaisi, Gelati a dinosauři

Kutaisi, metropole bájné Kolchidy, kam se Iásónovi argonauti vypravili za zlatým rounem, patří k nestarším nepřetržitě obydleným městům v Gruzii. Podle helénistického básníka Apollónia Rhodského, který jejich výpravě věnoval čtyřdílný epos Argonautika, právě zde sídlil král Aiétés, od něhož měli rouno získat.

Dnešní Kutaisi je životem kypící moderní město s více než 130 000 obyvateli, třetí největší v Gruzii. Archeologické výzkumy potvrzují, že město existovalo již ve 2. tisíciletí př. n. l. Jeho nejslavnější éra nastala v letech 1008–1122, kdy bylo hlavním městem celého gruzínského království. Jinak jeho osudy příliš nevybočovaly z proudu událostí týkajících se celé země. Jednou z výjimek byl skandální protižidovský proces v roce 1879, jakási obdoba naší pozdější „hilsneriády“, i když v Kutaisi bylo všech 10 tehdejších obviněných osvobozeno. V roce 2012 bylo do Kutaisi přesunuto z Tbilisi sídlo gruzínského parlamentu. Toto uspořádání však vydrželo pouze šest let. Nová ústava přijatá v roce 2018 vrátila parlament zpátky do hlavního města.

Dnešní podobu Kutaisi utvářelo především 19. stol. s celkem tradiční dobovou architekturou, k níž 20. stol. přispělo řadou staveb v duchu nabubřelého socialistického realismu (Činoherní divadlo, Divadlo Státní opery ad.), ale může se pochlubit i zcela moderními stavbami. K nim patří především budova parlamentu od španělského ateliéru CMD Ingenieros (Alberto Domingo a kol.), kritizovaná však pro svou zbytečnost i pro necitlivou likvidaci památníku Rudé armády, který stával na jeho místě (při nezvládnutém odstřelu dokonce zahynuli dva lidé).

Kutaisi - Nástěnné malby v apsidě kostela Panny Marie v klášteře Gelati
Nástěnné malby v apsidě kostela Panny Marie v klášteře Gelati

Nejvýznamnější historickou památkou přímo ve městě je velkolepý chrám Smrti Panny Marie, založený na počátku 11. stol. králem sjednocené Gruzie Bagratem III. a nazývaný jeho jménem (Bagrati). V roce 1692 ho těžce poškodilo turecké vojsko a ještě v polovině 20. stol. zde bylo možno spatřit ruiny bez kleneb a bez kupole. Jako významná památka „zlatého věku“ gruzínského státu byl chrám do roku 1994 víceméně obnoven a v uvedeném roce dokonce zapsán spolu s klášterem Gelati, ležícím necelých 10 km severovýchodně od města, na seznam Světového dědictví UNESCO. Pokračující opravy na obou místech však vyvolaly obavy památkářů a v roce 2010 dostaly obě stavby označení „světové dědictví v ohrožení“. O sedm let později pak výbor Světového dědictví rozhodl, že katedrála Bagrati bude ze seznamu Světového dědictví vyškrtnuta, neboť rozsáhlá rekonstrukce „narušila integritu a autenticitu“ památky.

Klášter Gelati naopak na seznamu zůstal a dokonce mu bylo odebráno označení „v ohrožení“, protože všechny tamní opravy byly shledány v pořádku. Založil ho v roce 1106 král David IV. jako jeden z prvních klášterů v zemi. Proslavil se nejen jako významné náboženské a kulturní centrum, ale též jako pohřebiště gruzínských králů. I jeho architektura zapadá do kontextu architektury „zlatého věku“, které se blíže věnujeme v článku o Mcchetě. Rovněž zde uvidíme ústřední chrám na půdorysu kříže, završený mohutnou kopulí, a pozoruhodnou sochařskou výzdobu exteriéru. Zvláště cenné jsou ale mozaiky a nástěnné malby v interiéru, především mozaika Panny Marie z 12. stol. v konše kněžiště. S klášterem je spojen i tzv. Chachulský triptych (dnes v Muzeu umění v Tbilisi), byzantská zlatnická kompozice drahokamů, perel a smaltových destiček z 8.–11. stol., která si nezadá se slavnou Pala dʼOro v benátském chrámu sv. Marka.

Sataplie - zkamenělé stopy dinosaurů
Sataplie – zkamenělé stopy dinosaurů

V blízkém okolí Gelati stojí ještě památný klášter Mocameta, který založil v 11. stol. Bagrat IV. na památku dvou mučedníků, hrdinů protiarabského odboje v 8. stol. Zapomenout však nesmíme ani na přírodní rezervaci Sataplia na svazích stejnojmenné vyhaslé sopky zhruba 10 km severně od Kutaisi. Jsou tu slavné krápníkové jeskyně, naleziště s pozůstatky lidské přítomnosti v paleolitu, porost opadavého kolchického lesa, ale především unikátní zkamenělé stopy druhohorních dinosaurů.  Představa, jak dinosauři před nějakými 150 miliony let kdesi poťapali bahnitý břeh a jejich stopy se zachovaly až do dneška, vypadá jako příběh z knížky pro děti… a děti přece dinosaury milují. Jenomže právě to se tady stalo a Gruzie se díky tomu může chlubit i takovouto mimořádnou atrakcí.Gruzie

Kutaisi