Stavět na zelené louce a bez omezení rozvíjet svoje představy o ideálním řešení celého města… kterýpak urbanista nebo architekt by nesnil o takové zakázce! V hustě obydlené Evropě se takových možností mnoho nenabízí, ledaže bychom se odhodlali bourat města stávající. Ne, že by se takové nápady na kreslicích prknech vizionářů nerodily, i věhlasný Le Corbusier přece kdysi přišel s nápadem zbourat celou Paříž a mezi moderními bloky ponechat jenom pár nejvýznamnějších památek… jenže, naštěstí, k nějakému bourání nikdy nebylo dost chuti ani prostředků. Až na jednu výjimku: válečné události.
Le Havre patřil k městům, jež za druhé světové války téměř zmizela z povrchu zemského, a to nikoliv vinou německých náletů jako mnohá jiná města, ale spíše v důsledku spojeneckých útoků na přístav, který už od roku 1940 sloužil Němcům jako námořní základna a pevnost se čtyřicetitisícovou posádkou. Není divu, že jej zejména Britové neustále bombardovali; více než 130 náletů, z nichž nejhorší přišly v září 1944, proměnilo prakticky celé město v ruinové pole.
Po válce se upustilo od obnovy v původní podobě; město založené teprve v roce 1517 jako opěrný bod a obchodní přístav bylo na historické památky daleko chudší než většina jemu podobných. Le Havre však měl to štěstí, že už od roku 1945 se zde postupovalo podle jednotného urbanistického projektu a jeho realizace byla svěřena přímo autorovi: Augustu Perretovi, významnému představiteli avantgardy počátku 20. století. Bylo mu tehdy už 71 let, měl za sebou pozoruhodné dílo a byl autoritou, k níž vzhlížela s úctou celá mladší generace – i zmíněný Le Corbusier, občanským jménem Charles-Édouard Jeanneret, byl jeho žákem a ideovým následovníkem. V euforii oněch let zřejmě ustoupily stranou obvyklé obavy byrokratů z výstřelků modernismu, velkou roli zde hrálo i všeobecně levicové smýšlení společnosti a spolu s ním snaha o povznesení úrovně bydlení sociálně slabších vrstev. Stavět rychle a levně, přitom však podle moderních požadavků hygieny a pohodlí, to byl úkol poválečných let.
Auguste Perret (1874–1954) pocházel z rodiny stavitele v jihobelgickém městě Ixelles. V letech 1891–1901 studoval na pařížské École des Beaux-Arts (jeho učitelem byl Julien Guadet, vedle Charlese Garnie…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Francie – památky UNESCO