Na Le Havre se dlouho pohlíželo jako na šedé betonové město. Když ale bylo jeho centrum obnovené po 2. sv. válce zapsáno roku 2005 na seznam Světového dědictví UNESCO, došla jeho průkopnická krása, přímočarost a nezkrotná vznešenost konečně adekvátního ocenění.
Timescope („časoskop“) poblíž radnice připomíná sloup s dalekohledem na mince, je však moderním strojem času nabízejícím pohled do minulosti. Pomocí virtuální reality se dostaneme do Le Havru roku 1944, do děsivého světa zřícenin. Zařízení tak umožní pohled na město v úplně jiném světle, než jak ho vnímáme dnes.
Osudovým datem pro Le Havre bylo 6. září 1944, kdy na jedno z nejdůležitějších dopravních a obchodních center v Němci obsazené části Francie zaútočily anglické bombardéry. Zemřelo více než 5000 lidí, zničeno bylo 12 500 budov, z původního Le Havru zbyly pouze ruiny.
vymodelovaná podle Niemeyerovy ruky
Po válce byl obnovou města pověřen tehdy jedenasedmdesátiletý architekt Auguste Perret, učitel slavného Le Corbusiera a mistr železobetonové konstrukce. Jeho úkolem bylo vybudovat moderní město pro 80 000 lidí, kteří přišli o všechno. K dispozici nebyl žádný stavební materiál, jenom obrovské množství suti. A tak se Perretovým základním materiálem stal beton, do kterého rozdrtil sutiny a cihlový šrot z ruin. Z toho se míchal tónovaný beton, který dával budovám různé barevné nuance. Vzniklo něco světově jedinečného – město barevného betonu. Podle aktuální polohy slunce jiskří fasády obsahující droboučké úlomky skla béžovou, žlutou, růžovou nebo zlatou barvou. V slunečním světle není Le Havre vůbec šedý, ale barevný.
Pod vedením Perreta se na obnově trvající 20 let podíleli významní francouzští i světoví architekti moderny označovaní jako „básníci betonu“. Perret se řídil heslem „beton je krásný“ a Le Havre se dnes považuje za oslavu modernismu a zároveň symbol poválečné energie a optimismu Francie. Charakteristickými znaky Perretova urbanistického rukopisu jsou jasné linie, hodně volného prostoru a hra se světlem. Hlavní třída, Avenue Foch, je 80 m široká. Tato elegantní promenádní osa, která vede z Radničního náměstí k symbolické Bráně oceánu a ústí na nábřeží, připomíná pařížské Champs-Elysées. Perret os…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Normandie