Forio - hlavní ulice Foria Corso Francesco Regine

Pohodové Forio

Obec Forio se táhne skoro po celém západním pobřeží ostrova. Tato největší a nejpohodovější oblast Ischie nabízí neopakovatelné večery při západu slunce a je ideálním útočištěm pro toho, kdo chce strávit dovolenou daleko od přelidněných míst.

V minulosti však byla právě tato část pobřeží odvrácená od italské pevniny nejzranitelnějším územím ostrova, a stala se tak terčem invazí Saracénů i četných pirátských útoků, jež od raného středověku zneklidňovaly celé Středomoří. Alfons V. Aragonský (jako neapolský král Alfons I.) vybudoval za své vlády po celém ostrově důkladné opevnění s četnými strážními věžemi, z nichž nejvíce se dochovalo právě v oblasti Foria (vyslovuje se s přízvukem na „i“). Pobřeží tu dodnes hlídá šestnáct těchto obranných věží, postavených od 15. do konce 17. stol. Z mnohých se postupem času staly soukromé rezidence či hotely, ale přímo v srdci města můžeme navštívit nejznámější válcovou věž La Torrione, postavenou jako mnoho dalších zdejších staveb z tufových bloků na tufové skále. Věž vybudovanou na začátku 16. stol. na náklady místní univerzity darovalo město na konci 19. stol. sochaři Giovannimu Maltesemu, který si v ní upravil byt a ateliér. Dnes je ve věži jeho muzeum.

Forio - Ischia - pohled na přístav a pobřeží v západu slunce
Přístav a nábřeží ve Foriu, vlevo kopule kostela San Gaetano, vpravo věž La Torrione

Pestrobarevné tržiště na začátku pěší zóny předvádí od pondělka do soboty šťavnatou přehlídku sezonních produktů, specialit a čerstvých mořských úlovků. Vyrazili jsme sem, abych ochutnala typickou místní odrůdu minirajčátek, která navzdory horkému slunci téměř nepotřebují zálivku. Proto rodí plody s koncentrovanou kořeněnou chutí, která místním pokrmům dodává nezaměnitelně výrazné aroma. Často je uvidíte také zavěšená v copech ze stropů místních restaurací, protože částečným usušením získávají rajčata ještě intenzivnější chuť. Usměvavá paní Giovanna mi nabízí dvě hrsti rajčat jen tak do kapes: „Utíkejte, ochutnáte je po cestě,“ odhání mě s veselým mávnutím ruky. Sladkou chuť Ischie vychutnávám na jazyku, zatímco procházíme malebné staré město, kde se mísí baroko se saracénskými vlivy, venkovskou architekturou i modernějšími paláci s přirozeným citem pro minulost i současnost.

Forio - Ischia - celkový pohled na obec
Pohled na Forio, které se táhne téměř po celém západním pobřeží ostrova, od

Na hlavní ulici historického centra Corso Francesco Regine míjíme umělecké ateliéry, obchůdky s typickou keramikou, kavárničky, vinné sklípky, až dorazíme k památnému podniku Caffè Internazionale známému rovněž jako Bar Maria. Podnik, který má za sebou zajímavé intelektuální dědictví, dodnes platí za jeden nejmódnějších barů Ischie. Vývěsní tabule se slavnými jmény návštěvníků u vstupu je prvním vodítkem k jeho historii, která sahá až do doby, kdy Ischia teprve začínala vítat první turisty. Hned po válce se zde začali scházet umělci, přitahovaní půvabem místa i malou šlachovitou ženou Marií Senese, která díky svému neuvěřitelnému charismatu dokázala přitáhnout nejznámější umělce a intelektuály své doby. Na skleničku i vášnivé debaty sem chodili Alberto Moravia s Pazzolinim, Visconti, Maria Callas, Truman Capote i němečtí a švýcarští malíři a sochaři. Ti všichni zažili divoký ostrov ještě před jeho turistickou metamorfózou. Dnešní podnik sice už dávno změnil majitele, ale zachoval si svůj původní styl s mnoha památkami na slavnou éru: časopisy, fotografiemi i filmovými plakáty. Vše zůstalo stále na svém místě.

Forio - Ischia - kostel Santa Maria del Soccorso
Díky své poloze na vysokém výběžku nad mořem býval kostel Santa Maria del Soccorso často první známkou blížícího se domova, kterou spatřili při svém návratu námořníci

Truman Capote se usadil v malém hotelu Di Lustro který patří jedné z nejstarších rodin ve Foriu. V roce 1931 ho otevřel pan Gaetano Lustro, jehož dědeček Filippo sloužil jako voják u Napoleona Bonaparta. „Je to nádherné, zabíráme téměř celé patro přímo na nábřeží, slunce je tvrdé jako diamant a všude je cítit příjemná jižní vůně vistárií a citroníků,“ pochvaloval si Capote. V roce 1949 měl za pouhých 200 dolarů měsíčně k dispozici dva prostorné pokoje, snídani a dvě pětichodová jídla denně, včetně skvělého ischijského vína. „Byl tu jen jednou, ale zůstal celé jaro. Bylo to nejdelší a nejkrásnější jaro, jaké si pamatuji,“ vzpomíná paní Giuseppina, které bylo tehdy 19 let a v hotelu pracovala jako servírka. Capote ji později zvěčnil ve své knize esejí z cest po Evropě Local Color.

Okolí Foria je fascinující, kromě dlouhých pláží, bujných zahrad či skvělých restaurací se nedaleko nachází i zátoka Sorgeto s přírodními termálními bazénky mezi sopečnými skalami, kde se lze koupat v horké vodě po celý rok. Ale někteří turisté si vyrazí na Ischii ještě kvůli jiné raritě…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa Ischia

Forio